1Když už jsme to odloučení nemohli déle snést, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami2a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře,3aby se nikdo z vás nenechal těmito souženími zviklat. Víte přece, že je to náš úděl.4Ještě když jsme byli u vás, říkali jsme vám předem, že nás čeká soužení. To, jak sami víte, také přišlo.5Když jsem to tedy už nemohl snést, poslal jsem k vám Timotea, abych se dozvěděl o vaší víře, zda vás snad nepokouší Pokušitel a zda naše úsilí nepřišlo nazmar.6Teď se ale Timoteus vrátil s radostnou zprávou o vaší víře a lásce. Vyprávěl nám, jak na nás pořád vzpomínáte v dobrém a toužíte nás vidět stejně jako my vás.7Kdybyste věděli, bratři, jak nás ve všem našem strádání a soužení vaše víra povzbudila!8Teď znovu žijeme, když pevně stojíte v Pánu!9Jak máme Bohu dost poděkovat za všechnu radost, kterou z vás máme před naším Bohem?10Dnem i nocí se horlivě modlíme, abychom vás mohli znovu navštívit a posílit vaši víru, jakkoli bude potřeba.11Kéž sám Bůh, náš Otec, i náš Pán Ježíš připraví naši cestu k vám.12Kéž Pán bohatě rozhojní vaši lásku k sobě navzájem i ke všem lidem stejně jako naši lásku k vám.13Kéž Bůh, náš Otec, posílí vaše srdce ve svatosti, abyste před ním byli bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.
1. Tesalonickým 3
Český ekumenický překlad
1 Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami2 a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,3 aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl.4 Když jsme byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přijdou soužení; a to se také, jak vidíte, stalo.5 A tak když jsem to již déle nemohl vydržet, poslal jsem Timotea, abych poznal vaši víru, zdali vás snad pokušitel nesvedl, takže by naše námaha vyšla naprázdno.6 Nyní však přišel Timoteus od vás a přinesl radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, jak na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako my vás.7 Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou.8 Nyní jsme zase živi, když vy pevně stojíte v Pánu.9 Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost, kterou z vás máme před jeho tváří?10 Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře. 11 Sám náš Bůh a Otec i Ježíš, náš Pán, kéž připraví naši cestu k vám!12 Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme,13 ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.