Johannes 12 | Slovo na cestu

Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí

1 Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar. 2 Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar. 3 Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům. 4 Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí: 5 „Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“ 6 Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil. 7 Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb. 8 Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“ 9 Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara. 10 Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara, 11 protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo.

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

12 Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. 13 Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“ 14 Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka: 15 „Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“ (Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. 16 Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.) 17 Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, 18 a tím zástup narůstal. 19 Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“

Ježíš vysvětluje, proč musí zemřít

20 V Jeruzalémě bylo i několik Řeků, kteří přišli oslavit velikonoční svátky spolu s Židy. Chtěli Ježíše poznat, 21 a tak poprosili o pomoc Ježíšova učedníka Filipa: „Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“ 22 Filip vyrozuměl o jejich prosbě Ondřeje a společně to sdělili Ježíšovi. 23 Ježíš jim na to řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno. 24 Pšeničné zrno, které není zaseto do země, se sice zachová, ale zůstane samo a bez užitku. Zaseté zrno odumírá, aby mohlo vzklíčit a přinést hojný užitek. 25 Ten, kdo hledá jen vlastní prospěch, prohraje všechno, kdo mi však dá svůj život k dispozici, bude zachráněn pro věčnost. 26 Svěřit mi svůj život znamená následovat důsledně mého příkladu. To znamená jít cestou radosti i utrpení. Takového služebníka si i můj Otec váží. 27 Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání. 28 Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!“ Vzápětí se z nebe ozval hlas: „Již jsem to učinil a ještě učiním.“ 29 Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: „To k němu mluvil anděl.“ 30 „Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám,“ vysvětloval Ježíš. 31 „Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena. 32 Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“ 34 „Mluvíš o smrti?“ ozvalo se ze zástupu. „Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?“ 35 Ježíš jim odpověděl: „Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu. 36 Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude.“ Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.

Většina v Ježíše neuvěřila

37 I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili 38 a tak se potvrdila slova proroka Izajáše: „Pane, kdo uvěřil našim slovům? Kdo poznal Boží moc?“ 39 Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry. 40 „Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce, takže nevidí a nechápou. Neobrátí se k Bohu, aby jim mohl pomoci.“ 41 Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu. 42 V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení. 43 Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.

Ježíš shrnuje své učení

44 Ježíš mluvil naléhavě k lidem: „Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal. 45 Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím. 46 Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě. 47 Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit. 48 Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den. 49 Říkám jen to, čím mne Otec pověřil, a moje poselství přináší věčný život. To, co vám říkám, jsou Otcova slova.“