1.Johannes 3 | Slovo na cestu

1 Jak nás Otec miluje! Přijal nás za syny a dcery. Lidé nás často nechápou, protože Boha neznají. 2 Už teď jsme jeho děti, ale neumíme si představit, jak nás Bůh ještě přetvoří. To však víme, že až Kristus přijde a my ho uvidíme v celém jeho majestátu, bude v nás dokončena proměna do jeho podoby. 3 Každý, kdo v něj složil tuto naději, vyhýbá se všemu zlu, protože i Kristus je bez poskvrny. 4 Kdo hřeší, staví se proti Bohu, protože hřích je porušení Božího zákona. 5 Víte, že Boží Syn přišel, aby nás hříchů zbavil. U něho nemá žádný hřích místo. 6 Kdo se Krista drží, ten se hříchu vyhýbá; kdo si s hříchem zahrává, Krista nezná a nerozumí mu. 7 Děti, nedejte se nikým oklamat. Podle činů se pozná, zda se podobáme Kristu, který žil v souladu s Boží vůlí. 8 Komu se hřích neoškliví, podobá se ďáblu, který se odjakživa staví proti Bohu. Boží Syn přišel proto, aby zrušil ďáblovo dílo. 9 Kdo se stal Božím dítětem, vyhýbá se hříchu, protože v něm působí Bůh. Nemůže setrvávat v hříchu, neboť Bůh a hřích se navzájem vylučují. 10 Podle toho se pozná, ke komu kdo patří: kdo se dopouští bezpráví a nemiluje bratra, nepatří Bohu.

Vzájemná láska

11 Když jste poprvé slyšeli o Kristu, slyšeli jste také: milujte se navzájem. 12 Podívejte se na Kaina. Přiklonil se k ďáblu a skončilo to bratrovraždou. Proč zabil svého bratra? Protože Ábelův příkladný život ho usvědčoval z hříchu. 13 A tak se nedivte, když vás mnozí nenávidí. 14 Víme, že už nepodléháme vládě smrti, ale vládě života, protože se navzájem milujeme. 15 Kdo nemiluje, zůstává v zajetí smrti. Kdo nenávidí, rozsévá smrt a ztrácí podíl na věčném životě. 16 Pravou lásku nám ukázal Kristus tím, že za nás obětoval život. To nás zavazuje, abychom byli ochotni nasadit za bratra i život. 17 Kdo má dostatek a nedbá, že jeho bratr je v nouzi, marně tvrdí, že miluje Boha. 18 Nemilujme jenom slovy, ale opravdovými činy. 19 Taková láska nám dá vnitřní jistotu a uspokojí naše svědomí. 20 Ale i při nejlepší snaze jsme odkázáni na Boží pochopení a odpuštění. 21 Moji drazí, když zachováváme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí, svědomí nás neobviňuje 22 a smíme Bohu s důvěrou předkládat své prosby a očekávat, že je splní. 23 A co nám tedy Bůh přikazuje? Abychom věřili, že Ježíš Kristus je Boží Syn, a milovali se navzájem. 24 Kdo se podle toho řídí, je s Bohem zajedno. O této jednotě s Bohem nás ujišťuje Duch svatý.

Český ekumenický překlad

1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. 2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. 3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý. 4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. 5 A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hříchy sňal, a v něm žádný hřích není. 6 Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. 7 Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý. 8 Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy. 9 Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. 10 Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 11 Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali. 12 Ne jako Kain, který byl z ďábla a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé.

— Láska znakem nového života

13 Nedivte se, bratří, když vás svět nenávidí. 14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. 15 Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě. 16 Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. 17 Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? 18 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. 19 V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce, 20 ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko! 21 Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu; 22 oč bychom ho žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí. 23 A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal. 24 Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.

1.Johannes 3 | Slovo na cestu Český ekumenický překlad

Vzájemná láska

— Láska znakem nového života