Psalm 108 | Neue evangelistische Übersetzung Český ekumenický překlad

Psalm 108 | Neue evangelistische Übersetzung

Dankbare Gewissheit

1 Ein Psalmlied von David. 2 Gott, mein Herz ist nun fest und bereit. / Ich will singen und spiele dazu. / Wach auf, meine Seele! 3 Harfe und Zither, wacht auf! / Ich will das Morgenrot wecken. 4 Vor allen Menschen will ich dich loben, Jahwe, / unter den Völkern spiele ich dir mein Lied. 5 Denn deine Gnade reicht bis in den Himmel hinein, / deine Treue bis in die Wolken. 6 Erhebe dich über den Himmel, Gott, / deine Herrlichkeit überstrahle die Erde! 7 Befreie dein geliebtes Volk, / greif ein mit deiner Macht, erhöre mich! 8 Aus seinem Heiligtum antwortet Gott: / "Jubelnd werde ich Sichem verteilen, / und das Tal Sukkot messe ich aus. 9 Das Gebiet von Gilead gehört mir und das von Manasse dazu. / Der Helm auf meinem Kopf ist der Stamm Efraïm, / und Juda ist mein Herrscherstab. 10 Das Land Moab muss mir als Waschschüssel dienen, / und auf Edom werfe ich meinen Schuh. / Ich juble über das Philisterland. 11 Wer wird mich zur Festungsstadt bringen / und wer führt mich nach Edom hin?"* 12 Warst du, Gott, es nicht, der uns verworfen hat, / der nicht mit unseren Heeren auszog? 13 Schaff uns Hilfe vor dem, der uns bedrängt! / Menschenhilfe nützt ja nichts. 14 Mit Gott vollbringen wir Großes, / denn er ist es, der unsere Feinde zertritt.
Český ekumenický překlad

MÉ SRDCE JE PŘIPRAVENO, BOŽE

1 Píseň, žalm Davidův. 2 Mé srdce je připraveno, Bože, budu zpívat, prozpěvovat žalmy, rovněž moje sláva! 3 Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 4 Hospodine, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 5 vždyť tvé milosrdenství nad nebe sahá, až do mraků tvoje věrnost. 6 Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva! 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz mi! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc, proti Pelišteji válečný ryk spustím.“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.