1Hört doch, wie die Weisheit ruft, / wie die Einsicht ihre Stimme erhebt!2Sie steht an den Straßen, dass jeder sie sieht, / sie hat sich an die Kreuzungen gestellt,3sie hält sich an den Stadttoren auf / und ruft an den Eingängen laut:4"Euch, ihr Leute, lade ich ein! / An alle Menschen wende ich mich.5Ihr Anfänger, lernt, was Klugheit ist! / Ihr Tagträumer, werdet endlich wach!6Hört zu, ich gebe euch einen wertvollen Rat! / Die Wahrheitsliebe öffnet mir den Mund.7Was ich sage, ist nichts als die Wahrheit, / denn ich verabscheue Gesetzlosigkeit.8Alle meine Worte sind recht, / keins davon ist hinterlistig und falsch.9Dem Einsichtigen sind sie alle recht / und dem, der sie verstehen will, klar.10Sucht meine Unterweisung und nicht Silberschmuck! / Nehmt Erkenntnis lieber an als reines Gold!11Weisheit ist besser als kostbare Perlen, / alle Juwelen ersetzen sie nicht."12Ich, die Weisheit, bin mit der Klugheit im Bund. / Durch Umsicht finde ich Erkenntnis und Rat.13Jahwe zu ehren heißt Böses zu hassen. / Ja, ich hasse Hochmut und Stolz / und unrechtes Tun / und einen Mund, der die Worte verdreht.14Bei mir ist Hilfe und Rat. / Ich habe Einsicht und habe auch Macht.15Könige regieren durch mich / und Herrscher entscheiden gerecht.16Durch mich versehen die Oberen ihr Amt, / die Vornehmen und die Verwalter des Rechts.17Ich liebe, die mich lieben; / und die mich suchen, finden mich.18Ich biete Reichtum und Ehre, / bleibendes Gut und gerechten Lohn.19Was ihr von mir bekommt, ist besser als das reinste Gold / und wertvoller als erlesenes Silber.20Ich gehe den Weg der Gerechtigkeit, / und zwar mitten auf der Straße des Rechts.21Denen, die mich lieben, gebe ich, was bleibt, / und ihre Häuser fülle ich.22Bevor alles anfing, besaß mich Jahwe, / vor seinen Werken, vor aller Zeit.23Schon ewig war ich eingesetzt, von Anfang an, / noch vor Beginn der Welt.24Als noch keine Meere waren, wurde ich geboren, / als es noch keine wasserreichen Quellen gab.25Noch vor den Hügeln kam ich zur Welt; / die Berge waren noch nicht eingesenkt,26die Erde hatte er noch nicht gemacht, / das feste Land und seine Felder.27Als er den Himmel wölbte, war ich dabei, / als er den Kreis des Horizonts abmaß über dem Meer,28als er die Wolken hoch oben zusammenzog / und die Quellen aus der Tiefe sprudeln ließ;29als er das Meer in seine Schranken wies, / die es nicht überschreiten darf, / als er die Fundamente der Erde abmaß,30da war ich als geliebtes Kind bei ihm. / Ich war seine Freude Tag für Tag / und spielte vor ihm allezeit.31Ich spielte auf dem Rund seiner Erde, / und es war meine Freude, bei den Menschen zu sein.32Nun denn, ihr jungen Leute, hört auf mich! / Alle, die mir folgen, sind glücklich zu preisen.33Hört auf die Mahnung und schlagt sie nicht in den Wind! / Hört darauf und werdet klug!34Glücklich der Mensch, der auf mich hört, / der Tag und Nacht vor meinen Türen steht, / der in meinem Torweg wacht.35Denn wer mich findet, hat Leben gefunden / und das Wohlgefallen Jahwes.36Doch wer mich verfehlt, schadet sich selbst. / Alle, die mich hassen, lieben den Tod.
Český ekumenický překlad
HLAS MOUDROSTI - — Moudrost volá všechny k sobě
1 Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? 2 Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. 3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: 4 „Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským. 5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum! 6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost. 7 O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí. 8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného. 9 Všechny jsou správné pro toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání. 10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato. 11 Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. 12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání. 13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. 14 U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla. 15 Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci, 16 skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě. 17 Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne. 18 Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost. 19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro. 20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva, 21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice.
— Moudrost byla při stvoření
22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. 23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. 24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. 25 Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila. 26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny, 27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní, 28 když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně, 29 když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země, 30 byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. 31 Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny. 32 Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty. 33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu! 34 Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu. 35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení. 36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.