Sprüche 20 | Neue evangelistische Übersetzung

1 Der Wein macht Spötter, das Bier Krakeeler. / Wer sich betrinkt, der kann nicht weise sein. 2 Das Drohen des Königs gleicht dem Brüllen des Löwen. / Wer seinen Zorn erregt, hat sein Leben verwirkt. 3 Vom Streit zu lassen, ehrt einen Mann, / doch jeder Trottel stürzt sich hinein. 4 Im Herbst mag der Faule nicht pflügen, / und wenn er ernten will, findet er nichts. 5 Guter Rat im Herzen des Menschen ist wie ein tiefes Wasser, / doch ein kluger Mann schöpft daraus. 6 Viele loben ihre eigene Frömmigkeit, / doch wer findet wirklich einen verlässlichen Mann? 7 Wer gottgefällig und rechtschaffen lebt: / glücklich die Kinder, die er hinterlässt! 8 Ein König, der auf dem Richterstuhl sitzt, / findet mit den Augen jeden Bösen heraus. 9 Wer kann schon sagen: "Mein Gewissen ist rein, / ich bin frei von jeder Schuld."? 10 Zweierlei Maß und zweierlei Gewicht, / beides verabscheut Jahwe. 11 Schon ein Junge zeigt an seinem Tun, / ob sein Handeln rein und redlich ist. 12 Das Ohr, das hört, das Auge, das sieht, / Jahwe hat beide gemacht. 13 Liebst du den Schlaf, so bist du bald arm. / Mach die Augen auf, dann hast du zu essen. 14 "Schlecht, schlecht!" sagt der Käufer, / doch wenn er weggeht, gibt er mit dem Schnäppchen an. 15 Es gibt Gold und viele Perlen – der kostbarste Schmuck ist ein verständiges Wort. 16 Nimm sein Gewand, denn er hat für den Fremden gebürgt, / pfände ihn aus diesem Grund selbst. 17 Erschwindeltes Brot schmeckt gut, / doch danach ist der Mund voller Kies. 18 Durch Beratung haben Pläne Bestand. / Zieh nur mit weiser Überlegung in den Kampf! 19 Wer als Verleumder umherzieht, gibt Anvertrautes preis. / Lass dich nicht mit einem Schwätzer ein! 20 Wer Vater oder Mutter verflucht, / dessen Lampe erlischt in Finsternis. 21 Wer das Erbe hastig an sich reißt, / wird am Ende nicht gesegnet sein. 22 Sag nicht: "Ich will das Böse vergelten!" / Warte auf Jahwe, dann hilft er dir. 23 Zweierlei Gewicht ist Jahwe ein Gräuel, / und eine falsche Waage ist nicht gut. 24 Von Jahwe werden unsere Schritte gelenkt. / Was versteht der Mensch von seinem Weg? 25 Wer vorschnell ruft: "Geweiht!" und dann erst sein Gelübde bedenkt, / der ist schon in die Falle getappt. 26 Ein weiser König sondert die Gesetzlosen aus, / als ob er das Dreschrad* über sie führt. 27 Der Geist des Menschen ist ein Licht Jahwes, / durchforscht sein ganzes Inneres. 28 Gnade und Treue behüten den König, / und durch Güte stützt er seinen Thron. 29 Der Stolz der Jungen ist ihre Kraft, / der Schmuck der Alten das graue Haar. 30 Blutige Striemen bessern den Bösen / und Schläge des Menschen Inneres.

Český ekumenický překlad

1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není. 2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě. 3 Je ctí pro muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává. 4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude. 5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá. 6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde? 7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům! 8 Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé. 9 Kdo může říci: „Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu?“ 10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností. 11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý. 12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin. 13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem. 14 „Špatné, špatné,“ říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí. 15 Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání. 16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu. 17 Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku. 18 Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou. 19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou. 20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě. 21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané. 22 Neříkej: „Odplatím za zlo!“ Čekej na Hospodina a on tě zachrání. 23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého. 24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě? 25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: „Je to zasvěceno,“ a po slibu si to rozmýšlet. 26 Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu. 27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby. 28 Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn. 29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny. 30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.

Sprüche 20 | Neue evangelistische Übersetzung Český ekumenický překlad