Sprüche 12 | Neue evangelistische Übersetzung

1 Wer Zurechtweisung liebt, der liebt es zu lernen, / wer keine Ermahnung erträgt, ist einfach nur dumm. 2 Wer Gutes im Sinn hat, gefällt Jahwe, / doch einen Hinterhältigen verurteilt er. 3 Wer Unrecht tut, hat keinen Bestand, / doch der Gerechte steht wie ein tief verwurzelter Baum. 4 Eine fleißige Frau ist eine Krone für ihren Mann, / doch eine schamlose ist wie Fäulnis im Skelett. 5 Was Gerechte überlegen, führt zum Recht, / Ungerechte denken sich Betrügereien aus. 6 Das Reden von Gottlosen ist wie ein Lauern auf Blut, / Wahrheitsliebende retten sich mit ihrem Mund. 7 Gesetzlose stürzen und sind nicht mehr, / doch das Haus der Gerechten besteht. 8 Jeder wird nach dem Maß seiner Klugheit gelobt, / doch einen Wirrkopf verachtet man nur. 9 Besser unbeachtet bleiben, aber einen Diener haben, / als ein Wichtigtuer sein, der nichts zu essen hat. 10 Den Gerechten kümmert das Wohl seines Viehs, / wer Gott verachtet, hat ein grausames Herz. 11 Wer seine Felder bestellt, hat auch genügend Brot, / doch wer Nichtigkeiten nachjagt, ist ohne Verstand. 12 Die Gottlosen meinen sicher zu sein in der Schlinge der Bösen, / doch nur die Wurzel der Gerechten gibt Halt. 13 Der Böse verfängt sich im Lügengespinst, / der Gerechte entgeht der Gefahr. 14 Wer Gutes sagt, lebt auch gut davon. / Was die Hände des Menschen schaffen, das kehrt zu ihm zurück. 15 Ein Dummkopf hält alles, was er tut, für recht, / doch ein Weiser hört auf Rat. 16 Ein Dummkopf zeigt seinen Ärger sofort, / doch wer die Beleidigung einsteckt, ist klug. 17 Ein wahrhaftiger Zeuge fördert das Recht, / ein falscher unterstützt den Betrug. 18 Wer unbedacht schwätzt, verletzt mit dem Schwert, / doch Balsam sind die Worte von Weisen. 19 Wahrheit besteht in Ewigkeit, / Lüge vergeht in kürzester Zeit! 20 Wer Böses plant, schadet sich selbst, / wer zum Frieden rät, weckt Freude in sich. 21 Kein Unheil stößt dem Gerechten zu, / doch die Gottlosen werden vom Unglück erdrückt. 22 Ein Mensch, der lügt, ist Jahwe ein Gräuel, / nur wer wahrhaftig ist, gefällt ihm wohl. 23 Ein kluger Mensch hält sein Wissen verborgen, / doch ein Narr schreit seine Dummheit heraus. 24 Fleißige werden die Herrschaft erringen, / Faule müssen Zwangsarbeit tun. 25 Sorgen drücken nieder, / doch ein gutes Wort richtet auf. 26 Der Gerechte zeigt seinem Freund den richtigen Weg, / wer sich von Gott gelöst hat, wird irregeführt. 27 Wer lässig ist, fängt nie ein Wild, / doch Fleiß ist ein bleibender Besitz. 28 Wer gottgefällig lebt, findet das Leben, / in dieser Richtung gibt es keinen Tod.

Český ekumenický překlad

1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec. 2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka. 3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá. 4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech. 5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti. 6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí. 7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí. 8 Muž bude chválen pro svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání. 9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba. 10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné. 11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum. 12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro. 13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení. 14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí. 15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý. 16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu. 17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. 18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí. 19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik. 20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji. 21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě. 22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. 23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává. 24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby. 25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost. 26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede. 27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle. 28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

Sprüche 12 | Neue evangelistische Übersetzung Český ekumenický překlad