Sprüche 11 | Neue evangelistische Übersetzung

1 Die falsche Waage verabscheut Jahwe; / Gefallen hat er nur am vollen Gewicht. 2 Kommt Übermut, dann kommt auch Schande, / doch Weisheit ist mit Demut verknüpft. 3 Aufrichtige werden von Ehrlichkeit geführt, / Treulose von ihrer Falschheit zersetzt. 4 Reichtum nützt nichts, wenn Gott zornig ist, / wer Gott gehorcht, rettet sein Leben. 5 Gerechtigkeit bahnt Aufrichtigen den Weg, / doch Gesetzlose kommen durch ihre Bosheit zu Fall. 6 Die Aufrichtigen rettet ihre Gerechtigkeit, / die Treulosen fängt die eigene Gier. 7 Wenn der Gottlose stirbt, vergeht seine Hoffnung, / und seine Erwartungen verlieren sich. 8 Der Gerechte wird aus Bedrängnis befreit, / der Gottlose kommt statt seiner hinein. 9 Wer Gott verachtet, verdirbt den Ruf seines Nächsten, / wer gottgefällig lebt, entkommt durch seine Erkenntnis. 10 Geht es den Gottesfürchtigen gut, freut sich die Stadt, / kommen die Gottlosen um, jubelt sie auf. 11 Durch den Segen ehrlicher Menschen kommt eine Stadt hoch, / doch das Gerede Gesetzloser macht sie dem Erdboden gleich. 12 Wer über andere lästert, hat keinen Verstand, / doch ein Verständiger hält seinen Mund. 13 Wer als Verleumder umherzieht, gibt Anvertrautes preis, / doch ein Zuverlässiger hält die Sache geheim. 14 Wo es an Führung mangelt, zerfällt ein Volk, / Rettung kommt durch viele Berater. 15 Wer für einen Fremden bürgt, ist übel dran, / doch wer den Handschlag hasst, ist sicher. 16 Eine liebenswürdige Frau kommt zu Ehren, / rücksichtslose Männer werden höchstens reich. 17 Wer zu anderen gütig ist, tut sich selber wohl, / doch ein Grausamer schneidet sich ins eigene Fleisch. 18 Unsicher ist der Gewinn der Gesetzlosigkeit; / wer auf Gerechtigkeit setzt, erhält einen sicheren Lohn. 19 So gewiss die Gerechtigkeit zum Leben führt, / so sicher führt die Jagd nach dem Bösen zum Tod. 20 Verschlagene Menschen verabscheut Jahwe, / doch die, die aufrichtig leben, gefallen ihm wohl. 21 Die Hand darauf: Der Böse bleibt nicht ungestraft! / Aber die Nachkommen des Gerechten kommen davon. 22 Wie ein goldener Ring im Rüssel einer Sau / ist eine schöne Frau, die keinen Anstand hat. 23 Wer gottgefällig lebt, darf lauter Gutes erwarten, / doch den Gottlosen erwartet nur Zorn. 24 Mancher teilt mit vollen Händen aus und bekommt doch immer mehr, / ein anderer spart über Gebühr und wird doch arm dabei. 25 Wer andern Gutes tut, dem geht es selber gut, / wer anderen Erfrischung gibt, wird selbst erfrischt. 26 Wer in Notzeiten Getreide zurückhält, wird von den Leuten verflucht, / wer es aber verkauft, den segnen sie. 27 Wer auf das Gute aus ist, findet Gefallen bei Gott; / wer Böses ausheckt, zieht es sich auf den Hals. 28 Wer auf sein Geld vertraut, kommt zu Fall; / doch wer gottgefällig lebt, wird sprossen wie das frische Grün. 29 Wer seine Familie zerrüttet, steht am Schluss vor dem Nichts, / und der Dumme wird zum Sklaven des Weisen. 30 Die Frucht des Gerechten ist ein Lebensbaum; / und der Weise gewinnt Menschen für sich. 31 Wer gottgefällig lebt, erhält schon auf der Erde seinen Lohn, / wer gottlos und in Sünde lebt erst recht.*

Český ekumenický překlad

1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení. 2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. 3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost. 4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne. 6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek. 7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků. 8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo. 9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. 10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá. 11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří. 12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí. 13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to. 14 Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. 15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. 16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství. 17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo. 18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti. 20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. 21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno. 22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná. 23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí. 24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. 25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. 26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává. 27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne. 28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí. 29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce. 30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý. 31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.

Sprüche 11 | Neue evangelistische Übersetzung Český ekumenický překlad