1Das Wort, das auf Moab* lasten wird:
Ar-Moab* ist zerstört, / vernichtet in einer Nacht. / Auch Kir-Moab* ist zerstört, / verwüstet in einer Nacht.2Die Moabiter steigen zu ihrem Tempel hinauf, / die Einwohner Dibons* weinen auf den Opferhöhen. / Moab klagt über Medeba* und Nebo.* / Auf allen Köpfen eine Glatze, / abgeschoren jeder Bart.3Auf den Gassen laufen sie im Trauersack, / auf Dächern und Plätzen jammert das Volk. / Sie lassen ihren Tränen freien Lauf.4Heschbon* und Elale* schreien um Hilfe, / dass man ihre Stimmen noch in Jahaz* hört. / Auch Moabs Krieger schreien laut. / Ganz Moab hat Angst um sein Leben.5Und auch mein Herz schreit um Hilfe für dieses Volk.
Sie fliehen bis nach Zoar / und nach Eglat-Schelischija.* / Weinend schleppen sich Menschen den Aufstieg nach Luhit hoch, / auf dem Weg nach Horonajim* erheben sie erschütterndes Geschrei.6Verwüstet sind die Gewässer von Nimrim,* / alles Gras ist verdorrt. / Das Kraut ist verwelkt, / kein Grün ist mehr da.7Was sie noch haben, tragen sie bei sich, / und gehen über den Pappelbach.*8An allen Grenzen Moabs hört man Wehgeschrei. / Man hört es bis nach Eglajim, / bis Beër-Elim* dringt sein Klageschrei.9"Dimons* Wasser ist schon voller Blut, / doch ich bringe noch mehr Unheil über die Stadt: / Auf die letzten Moabiter im Land, / auf die Überlebenden lasse ich die Löwen los."
Český ekumenický překlad
— Proti Moábu - Všeobecný nářek v Moábu je předzvěstí jeho konce.
1 Výnos o Moábovi: Přes noc zajisté bude vyhuben Ar Moábský, zajde! Přes noc zajisté bude vyhuben Kír Moábský, zajde! 2 Vystoupí v Dibónu do domu, na posvátná návrší, aby plakal. Nad Nebó, nad Médebou bude Moáb kvílet. Na každé hlavě lysina, každá brada ostříhána. 3 V jeho ulicích se opasují žíněnými suknicemi, na jeho střechách a náměstích vše kvílí, rozplývá se v pláči. 4 Úpí Chešbón i Eleále, jejich hlas až v Jahasu je slyšet. Proto křičí na poplach moábští ozbrojenci, jejich duše je poplašená. 5 Moje srdce úpí nad Moábem. Jeho uprchlíci jsou až u Sóaru, v Eglat-šelišiji. Po lúchítském svahu vystupují s pláčem. Na cestě do Chóronajimu propukají v úpění nad zkázou. 6 Po nimrímských vodách zbude zpustošení, uschne tráva, bude po rostlinách, nezbude nic zeleného. 7 Proto zbytek toho, na čem pracovali, co si uchovali, přenesou přes Topolový úval. 8 Úpění obchází územím Moába, jeho kvílení zní až do Eglajimu, jeho kvílení zní až do Beer-élímu. 9 Vždyť dímónské vody jsou plné krve. Proto ještě více dopustím na Dímón: lva na Moábce, kteří vyvázli, i na ty, kteří zůstali v zemi.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.