Psalm 9 | Menge Bibel Český ekumenický překlad

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Psalm 9 | Menge Bibel
1 Dem Musikmeister, nach (der Singweise = Melodie) »stirb für den Sohn!«; ein Psalm von David. 2 Preisen will ich den HERRN von ganzem Herzen, verkünden all deine Wundertaten, 3 ich will deiner mich freun und frohlocken, will lobsingen deinem Namen, du Höchster, 4 weil meine Feinde haben rückwärts weichen müssen: sie sind gestrauchelt und umgekommen vor dir*. 5 Denn du hast mein Recht und meine Sache geführt, hast auf dem Throne gesessen als gerechter Richter; 6 du hast die Heiden bedroht, die Frevler vernichtet, ihren Namen ausgelöscht für immer und ewig: 7 Der Feind ist dahin, zertrümmert für immer; auch Städte hast du zerstört, ihr Gedächtnis ist untergegangen. 8 Der HERR aber thront in Ewigkeit; zum Gericht hat er aufgestellt seinen Stuhl*; 9 und er, er richtet den Erdkreis mit Gerechtigkeit (Apg 17,31), spricht das Urteil den Völkern nach Gebühr. 10 So ist denn der HERR eine Burg den Bedrückten, eine Burg für die Zeiten der Drangsal. 11 Drum vertrauen auf dich, die deinen Namen kennen; denn du läßt nicht von denen, die dich, HERR, suchen. 12 Lobsinget dem HERRN, der auf Zion thront, verkündet unter den Völkern seine Taten! 13 Denn als Rächer der Blutschuld hat er ihrer gedacht, hat das Schreien der Elenden nicht vergessen. 14 Sei mir gnädig, o HERR, sieh an, was ich leide durch meine Feinde! Du bist’s, der den Pforten des Todes mich entreißt, 15 auf daß ich verkünde alle deine Ruhmestaten, in den Toren der Tochter Zion ob deiner Hilfe juble! 16 Versunken sind die Heiden in die Grube, die sie gegraben, im Netz, das sie heimlich gestellt, hat ihr eigner Fuß sich verstrickt. 17 Kundgetan hat sich der HERR, hat Gericht gehalten: durch das Eingreifen seiner Hände ist der Frevler gefangen. SAITENSPIEL. SELA. 18 Die Frevler fahren zur Unterwelt hinab, alle Heidenvölker, die Gottes vergessen; 19 denn nicht auf ewig bleibt der Arme vergessen, und der Elenden Hoffnung geht nicht für immer verloren. 20 Steh auf, o HERR! Laß Menschen nicht trotzig schalten, laß die Heiden gerichtet werden vor dir! 21 Lege doch, HERR, einen Schrecken auf sie! Laß die Heiden erkennen, daß Menschen sie sind! SELA.

Public Domain

Český ekumenický překlad

HOSPODINE, CELÝM SVÝM SRDCEM TI VZDÁVÁM CHVÁLU

1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. (Álef) 2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. (Bét) 4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. (Gimel) 6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. (Hé) 8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Vav) 10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 11 V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. (Zajin) 12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. (Chet) 14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. (Tet) 16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. -Sela- (Jod) 18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. (Kaf) 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem! 21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. - Sela- (Lámed)