Jesus Sirach 41 | Český ekumenický překlad

Smrt

1 Ó smrti, jak hořké je pomyšlení na tebe člověku, který si pokojně žije mezi svými statky, který žije bezstarostně a má ve všem úspěch a který je ještě schopen těšit se z dobrého jídla. 2 Ó smrti, jak dobrý je tvůj rozsudek pro člověka nuzného a toho, jehož síly ochabují, pro člověka vysokého stáří, pro něhož je všechno obtížné, všemu se brání a ztrácí trpělivost. 3 Neboj se rozsudku smrti, pamatuj na ty, kdo tě předešli, i na ty, co půjdou po tobě. 4 Je to rozsudek vynesený Hospodinem nade vším tvorstvem. Proč bys odporoval vůli Nejvyššího? Ať život trvá deset, sto nebo i tisíc let, v podsvětí se na to nikdo nebude ptát. 5 Jaká líheň nestoudnosti bývají děti hříšníků, vyrůstající v příbytcích svévolníků. 6 Dědictví hříšného plemene zanikne a jeho potomstvo bude trvale zneuctěno hanbou. 7 Otci svévolníkovi budou jeho děti předhazovat, že jsou kvůli němu ostouzeny. 8 Běda vám, muži svévolní, že jste opustili zákon Boha nejvyššího. 9 Když jste se narodili, přišli jste na svět k prokletí, a až zemřete, prokletí bude vaším podílem. 10 Všechno, co je ze země, do země odejde, tak svévolníci půjdou z prokletí do záhuby. 11 Lidé truchlí nad tělem nebožtíka, ale nedobré jméno hříšníků bude zahlazeno. 12 Pečuj o své jméno, to tě přetrvá spíše než tisíce velkých pokladů zlata. 13 Dobrý život je přesně vyměřen, ale dobré jméno přetrvá věky. 14 Žijte v pokoji a zachovávejte to, v čem jste byly vychovány, mé děti. Skrytá moudrost a ukrytý poklad, k čemu je to obojí užitečné? 15 Lepší je člověk, který skrývá svou pošetilost, než ten, kdo skrývá svou moudrost.

Dvojí stud

16 Proto se zamyslete nad mými slovy; není vždycky správné propadat se studem, jako ne všechno je všemi pokládáno za hodné úcty. 17 Styďte se před otcem a matkou za smilstvo, před knížetem nebo velmožem za lež, 18 před vyšetřovatelem a soudcem za přečin, před shromážděním a lidem za nepravost. 19 Styď se před druhem nebo přítelem za křivdu, před místem, kde přebýváš jako cizinec, za krádež; 20 před Boží pravdou a smlouvou za to, že v náručí zadržuješ chléb, 21 že urážíš, když bereš nebo dáváš, že neodpovídáš, když tě druzí zdraví, 22 že vrháš pohledy po nevěstce, že se odvracíš od souvěrce, 23 že si přivlastňuješ, co právem patří jinému, že se ohlížíš za vdanou ženou, 24 že jsi dotěrný k otrokyni jiného – neochomýtej se kolem jejího lůžka –, 25 že jsi s přáteli jednal urážlivě, když jsi dar znechutil výčitkami, 26 že opakuješ, co jsi slyšel, a že prozrazuješ, co mělo zůstat utajeno. 27 Tak prokážeš pravý stud a najdeš oblibu u všech lidí.