Jesus Sirach 11 | Český ekumenický překlad

Spoléhání na člověka a na Boha

1 Poníženému pozvedne jeho moudrost hlavu a usadí ho mezi velmoži. 2 Nechval člověka pro jeho krásu a nepohrdej nikým pro jeho vzhled. 3 Včela je sice malá mezi létajícími tvory, ale to, co dává, je ze všeho nejsladší. 4 Nebuď domýšlivý na oděv, který oblékáš, a nevynášej se, budeš-li oslavován; neboť obdivuhodné jsou skutky Hospodinovy, lidem však zůstávají skryty. 5 Mnozí vládcové byli donuceni usednout na zem, a korunu dostal ten, na něhož nikdo nepomyslel. 6 Mnozí vladaři byli velmi potupeni a mužové proslavení byli vydáni na milost cizincům. 7 Neobviňuj, dokud nevyšetříš vinu, napřed hleď pochopit, potom kárej. 8 Dokud jsi nevyslechl, neodpovídej, neskákej nikomu do řeči. 9 Nehádej se o to, do čeho ti nic není, a nevměšuj se do rozepře hříšníků. 10 Synu, nepouštěj se do mnoha podniků najednou; vezmeš-li jich na sebe příliš, nezůstaneš bez viny; třebaže se budeš honit, nestihneš to, a dáš-li se na útěk, neunikneš. 11 Někdo se pachtí, namáhá a spěchá, a má tím větší nedostatek. 12 Někdo byl váhavý, potřeboval pomoc, chyběla mu síla, chudoby měl nadbytek, ale Hospodin na něj pohlédl dobrotivým okem. Pozvedl ho z jeho ponížení, 13 vyvýšil jeho hlavu, takže mnozí nad ním užasli. 14 Dobro i zlo, život i smrt, chudoba i bohatství, to vše je od Hospodina. 17 Dar Hospodinův setrvá při zbožných a jeho přízeň bude přinášet zdar na věky. 18 Někdo bohatne šetrností a chamtivostí, ale toto je pak podíl, jímž bude odměněn: 19 Řekne si: „Konečně si mohu odpočinout, nyní budu hodovat ze svého majetku,“ ale neví, kdy mu uplyne vyměřený čas, a to, co měl, zanechá jiným a umře.

Varování před svévolí a svévolníky

20 Stůj ve své smlouvě a věnuj se jí a zestárni při svém díle. 21 Neobdivuj činy hříšníka. Věř Hospodinu a vytrvej ve své dřině, neboť Hospodinovi je snadné nečekaně rychle obohatit chudáka. 22 Odměnou zbožného je požehnání od Hospodina; on dá svému požehnání vykvést v krátké době. 23 Neříkej: „Čeho je mi třeba? Co mi ještě chybí dobrého?“ 24 Neříkej: „Mám všeho dostatek. Co se mi může stát ještě zlého?“ 25 Ve dnech dobrých se zapomíná na zlé a ve dnech zlých se nevzpomene na dobré, 26 vždyť pro Hospodina je snadné i v den skonání člověka odplatit mu podle jeho činů. 27 Chvíle přítomného strádání dává zapomenout na všechna potěšení, až při skonu člověka se odhalí jeho skutečná povaha. 28 Neprohlašuj nikoho za blaženého, dokud nevydechne naposled, až na dětech se totiž pozná pravý muž. 29 Neuváděj každého člověka do svého domu; nepoctivost má mnoho tváří. 30 Jako nastražená koroptev bývá srdce pyšného. Jako na tvůj pád do sklopce číhá vyzvědač 31 a strojí úklady, převrací dobro ve zlo, pomluvou pošpiní i to nejvzácnější. 32 Z ohnivé jiskry vzniká spousta žhavého uhlí a úklady hříšníka končí krveprolitím. 33 Varuj se zlosyna; osnuje zlo, aby navěky poskvrnil tvou pověst. 34 Připusť si do domu cizího a on ti způsobí starosti a odcizí tě i tvým nejbližším.