Hoheslied 1 | Český ekumenický překlad

NÁZEV KNIHY

1 Nejkrásnější z písní Šalomounových.

ZROD LÁSKY - — Touha

2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno. 3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej – tvé jméno. Proto tě dívky milují. 4 Táhni mne za sebou! Dáme se v běh. Král uvedl mě do svých komnat. Budeme jásat, radovat se z tebe, připomínat tvé laskání opojnější než víno. Právem tě všichni milují.

— Úskalí

5 Černá jsem, a přece půvabná, jeruzalémské dcery, jak stany Kédarců, jako stanové houně Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, že jsem až dočerna opálená, že mě tak ožehlo slunce. To synové mé matky se proti mně rozohnili: uložili mi vinice hlídat, neuhlídala jsem však vinici vlastní.

— Nejistota

7 Pověz mi ty, kterého tolik miluji, kde budeš pást, kde necháš odpočívat stáda za poledne! Proč musím být jako zahalená poběhlice při stádech tvých druhů? 8 „Jestliže to sama nevíš, nejkrásnější z žen, vyjdi po šlépějích stád a kůzlátka svá pas u pastýřských kolib.“

— Úžas

9 Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně. 10 Půvabné jsou tvé tváře přívěsky ozdobené, tvé hrdlo ovinuté šňůrou perel. 11 Přívěsky zlaté ti uděláme, poseté stříbrem.

— Vonička myrhy

12 Pokud je při stole král, vydává nard můj svou vůni. 13 Voničkou myrhy je pro mne můj milý, spočívá na mých prsou. 14 Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích.

— Setkání

15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice. 16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň. 17 Trámoví našeho domu je z cedrů, deštění cypřišové.