Weisheit 14 | Český ekumenický překlad

Poblouznění modlářů nezůstane bez trestu

1 Když se zase jiný připravuje k plavbě a hodlá se pustit přes divoké vlny, vzývá dřevo, chatrnější než plavidlo, které jej nese. 2 Loďku ovšem vymyslila touha po výdělku a zhotovila ji moudrost řemeslníka; 3 ale tvá prozřetelnost, Otče, ji řídí, neboť tys i mořem razil cestu a vlnami bezpečnou pouť. 4 Ukazuješ, že můžeš zachránit ze všeho, i kdyby někdo nezkušený vyplul na moře. 5 Chceš, aby plody tvé moudrosti nezůstaly nevyužity, proto i kusu dřeva svěřují lidé svůj život, na člunu proplouvají příbojem a bezpečně přistanou. 6 Už na počátku, když vymírali zpupní obrové, uchýlila se naděje světa do člunu, a řízena tvou rukou zanechala světu semeno nového pokolení. 7 Požehnané dřevo, které je nástrojem spravedlnosti, 8 ale zlořečené to, z něhož byla vyřezána modla, jakož i ten, kdo ji vyrobil. On proto, že to udělal, a ono, ač pomíjející, že bylo nazváno bohem. 9 U Boha je ve stejné nenávisti jak svévolník, tak čin jeho svévole, 10 a potrestán bude výrobek spolu se svým výrobcem. 11 Proto trest postihne i modly pronárodů, že se staly ohavností v Božím stvoření, pohoršením pro lidské duše a osidlem pro nohy nemoudrých. 12 Vždyť počátkem nemravnosti je vymýšlení model, a jejich vytváření je zkázou života. 13 Nebyly od počátku ani nepotrvají navěky. 14 Přišly na svět z lidských pověr, a proto je čeká rázný konec. 15 Tak třeba otec, zdrcený krutým žalem nad dítětem náhle mu odňatým, zhotoví jeho obraz a hned začne mrtvé dítě ctít jako boha a od své čeledi vyžaduje slavit svátky a zachovávat obřady. 16 Časem se bezbožný obyčej rozšířil a byl zachováván jako zákon. 17 Z nařízení vládců se vzdávala úcta i jejich sochám, když je lidé nemohli uctívat osobně, protože bydleli daleko. Proto, aby si osobu jim vzdálenou zpodobili, udělali si viditelný obraz uctívaného krále, a tak nepřítomnému pilně pochlebovali, jako by byl přítomen. 18 A k rozmachu té úcty i u těch, kteří ho neznali, přispěla ještě ctižádost umělce. 19 Zřejmě aby se svému mocnáři zalíbil, vyobrazil ho svým uměním v co nejkrásnější podobě. 20 Dav pak, uchvácen půvabem díla, toho, který byl ještě nedávno ctěn jako člověk, nyní pokládal za samo božstvo. 21 A to se stalo všem živoucím léčkou: zotročeni neštěstím nebo krutovládou přiřkli lidé nesdělitelné jméno kamenům a dřevům. 22 Dále nezůstalo při tom, že bloudí v poznání Boha; žijí nadto pod tak silným náporem nevědomosti, že strašlivé zlo nazývají pokojem. 23 Zabíjejí děti k obětem a konají tajné obřady nebo bujné hostiny s prostopášnými obyčeji. 24 Ani v životě, ani v manželství nedbají už čistoty, jeden druhého úkladně vraždí nebo trápí cizoložstvím. 25 Všude se mísí krveprolití a vraždy, krádež a podvod, zkáza, nevěra, vzpoura, křivopřísežnictví, 26 osočování čestných, nevděk za dobrodiní, poskvrňování duší, pohlavní zvrácenost, rušení manželství, smilstvo a cizoložství. 27 A tak služba modlám nehodným jména je počátkem, příčinou i koncem všeho zla. 28 Modláři buď bujně hýří nebo prorokují lži nebo neřádně žijí nebo se bez ostychu dopouštějí křivopřísežnictví. 29 Věří na bezduché modly, a když křivě přísahají, spoléhají, že nebudou potrestáni. 30 Ze dvou důvodů však na ně přijde spravedlivý trest: Za to, že zvráceně smýšleli o Bohu a drželi se model, a že podváděli křivou přísahou, a pohrdli tak svatostí. 31 Nikoli moc těch, které vzývají při přísaze, ale trest určený hříšníkům vždy stíhá viníky za jejich provinění.