Jesaja 2 | Český ekumenický překlad

— Sijón cílem pronárodů - I pronárody prohlédnou a poznají, kde je pravý Bůh.

1 Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův. 2 I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. 3 Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 4 On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. 5 Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!

— Příchod dne Hospodinova - Hospodin dosud poshovívá, ale den jeho soudu nastane a nebude před ním úniku.

6 Odmrštil jsi svůj lid, Jákobův dům, protože jsou plni východního pohanství, věští z mraků jako Pelištejci, s dětmi cizáků si podávají ruce. 7 Jeho země je plná stříbra a zlata, jeho poklady jsou nepřeberné, jeho země je plná koní a jeho vozům není konce. 8 Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty. 9 Člověk se hrbí, muž se ponižuje, a ty jim nepromineš. 10 Zalez do skal, schovej se v prachu ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností! 11 Ponížen bude zpupný pohled člověka, sehnuta bude lidská povýšenost; v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 12 Neboť den Hospodina zástupů přijde na každou pýchu a povýšenost, na všechno, co se povznáší – to bude sníženo –, 13 na všechny cedry Libanónu, vysoké a vznosné, na všechny bášanské duby, 14 na všechny vysoké hory a na všechny pahorky vyvýšené, 15 na každou vypínající se věž a na každou strmou hradbu, 16 na všechny zámořské lodě i na veškerou okázalost. 17 Sehnuta bude zpupnost člověka, ponížena bude lidská povýšenost, v onen den bude vyvýšen jedině Hospodin. 18 Bůžkové nadobro vymizejí. 19 Lidé zalezou do jeskyň v skalách a do škvír v prachu země ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 20 V onen den člověk předhodí potkanům a netopýrům své bůžky stříbrné i bůžky zlaté, které mu vyrobili, aby se jim klaněl. 21 Zaleze do skalních rozsedlin a do strží ve skaliskách ze strachu před Hospodinem, před jeho velebnou důstojností, až povstane, aby nahnal zemi strach. 22 Přestaňte už s člověkem, který nemá než dech svého chřípí. Jakoupak má cenu?