1.Mose 24 | Český ekumenický překlad

— Žena pro Izáka - Abrahamův služebník přivádí pro dědice zaslíbení ženu, kterou vybral Hospodin.

1 Abraham byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu ve všem požehnal. 2 I řekl Abraham služebníku, správci svého domu, který vládl vším, co mu patřilo: „Polož ruku na můj klín. 3 Zavazuji tě přísahou při Hospodinu, Bohu nebes a Bohu země, abys nebral pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, mezi nimiž sídlím. 4 Půjdeš do mé země a do mého rodiště a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna Izáka.“ 5 Služebník mu na to odvětil: „Co když mě ta žena nebude chtít následovat sem, do této země? Mám tvého syna zavést zpátky do země, z níž jsi vyšel?“ 6 Abraham řekl: „Chraň se tam mého syna zavést! 7 Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé rodné země, promluvil ke mně a přísahal mi, že tuto zemi dá mému potomstvu; on sám vyšle před tebou svého posla, a ty budeš moci vzít odtamtud ženu pro mého syna. 8 Kdyby tě snad ta žena nechtěla následovat, budeš své přísahy zproštěn. Jen tam mého syna nezaváděj!“ 9 I položil služebník ruku na klín svého pána Abrahama a odpřisáhl mu to. 10 Služebník tedy vzal deset velbloudů svého pána a jel. Vybaven všelijakými drahocennostmi svého pána vydal se na cestu do aramského Dvojříčí, do města Náchorova. 11 Před městem zastavil velbloudy u studně s vodou. Bylo to navečer, v době, kdy ženy vycházívají čerpat vodu. 12 Tu řekl: „Hospodine, Bože mého pána Abrahama, dopřej mi to prosím a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi. 13 Hle, stojím nad pramenem a dcery mužů města vycházejí čerpat vodu. 14 Dívce, která přijde, řeknu: Nakloň svůj džbán, abych se napil. Odvětí-li: ‚Jen pij, a také tvé velbloudy napojím,‘ předurčil jsi ji pro svého služebníka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství.“ 15 Ještě než domluvil, přišla Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Měla na rameni džbán. 16 Byla to dívka velmi půvabného vzhledu, panna, muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k pramenu, naplnila svůj džbán a vystoupila. 17 Služebník jí přiběhl naproti a řekl: „Dej mi prosím doušek vody ze džbánu!“ 18 Odvětila: „Jen se napij, můj pane.“ A rychle spustila džbán na ruku a dala mu pít. 19 Když mu dala napít, řekla: „Načerpám i tvým velbloudům, aby se napili.“ 20 Rychle vylila vodu ze svého džbánu do napajedla a znovu odběhla ke studni čerpat, aby napojila i všechny jeho velbloudy. 21 Muž ji přitom mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, či nikoli. 22 Když se velbloudi napili, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze půl šekelu a dva náramky pro ni o váze deseti šekelů zlata. 23 Řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera? Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“ 24 Odvětila mu: „Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi.“ 25 A dodala: „Slámy i obroku máme dost, i místo k přenocování.“ 26 Tu padl muž na kolena, klaněl se Hospodinu 27 a řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a svou věrnost. Dovedl mě až do domu bratří mého pána.“ 28 Dívka odběhla a oznámila rodině své matky, co a jak se stalo. 29 Rebeka měla bratra jménem Lábana. Lában běžel ven k tomu muži u pramene. 30 Viděl totiž nosní kroužek a na sestřiných rukou náramky a slyšel slova své sestry Rebeky, o čem s ní ten muž mluvil. Přišel k tomu muži, který dosud stál u velbloudů nad pramenem, 31 a řekl: „Pojď, požehnaný Hospodinův! Proč stojíš venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy.“ 32 I vešel ten muž do domu a odstrojil velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok; jemu a jeho mužům dal vodu k umytí nohou. 33 Pak dal před něho prostřít, aby pojedl. On však řekl: „Nebudu jíst, dokud nevyřídím svou záležitost.“ Lában odvětil: „Mluv.“ 34 Pravil tedy: „Jsem služebník Abrahamův. 35 Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je zámožný. Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly. 36 A Sára, žena mého pána, ač velmi stará, porodila mému pánu syna. Jemu dá všechno, co má. 37 Mne pak můj pán zavázal přísahou: ‚Nevezmeš pro mého syna ženu z dcer Kenaanců, v jejichž zemi sídlím. 38 Půjdeš do domu mého otce a k mé čeledi a vezmeš odtamtud ženu pro mého syna.‘ 39 Nato jsem svému pánu řekl: ‚Možná, že se mnou ta žena nepůjde.‘ 40 Odvětil mi: ‚Hospodin, před nímž chodím, pošle s tebou svého posla a dá tvé cestě zdar. Ty pak vezmeš pro mého syna ženu z mé čeledi a z domu mého otce. 41 Svého závazku se zprostíš tehdy, když dojdeš k mé čeledi: Nedají-li ti ji, budeš svého závazku zproštěn.‘ 42 Dnes jsem přišel k prameni a řekl jsem: ‚Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys dal zdar cestě, po níž jdu!‘ 43 Hle, stojím nad pramenem. Dívce, která přijde čerpat vodu, řeknu: ‚Dej mi prosím napít ze svého džbánu trochu vody.‘ 44 Jestliže mi ona řekne: ‚Jen se napij, a také tvým velbloudům načerpám,‘ bude to žena, kterou synu mého pána předurčil Hospodin. 45 Ještě jsem sám u sebe nedomluvil, když tu přišla Rebeka se džbánem na rameni. Sestoupila k pramenu a čerpala vodu. Řekl jsem jí: ‚Dej mi prosím napít!‘ 46 Rychle spustila džbán s ramene a řekla: ‚Jen se napij, a také tvé velbloudy napojím.‘ Napil jsem se a ona napojila i velbloudy. 47 Pak jsem se jí zeptal: ‚Čí jsi dcera?‘ Odvětila: ‚Jsem dcera Betúela, syna Náchora, kterého mu porodila Milka.‘ Navlékl jsem jí tento kroužek do nosu a náramky na ruce. 48 Padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu mého pána Abrahama, že mě vedl pravou cestou, abych mohl dceru pánova bratra přivést pro jeho syna. 49 A teď mi povězte, chcete-li mému pánu prokázat milosrdenství a věrnost. Ne-li, povězte mi, a já se obrátím napravo nebo nalevo.“ 50 Lában i Betúel odpověděli: „Toto vyšlo od Hospodina a my nemůžeme tobě říci ani zlé ani dobré. 51 Hle, tady je Rebeka. Vezmi si ji a jdi, ať se stane ženou syna tvého pána, jak mluvil Hospodin.“ 52 Jakmile Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi. 53 Potom vyňal stříbrné a zlaté předměty a látky a dal je Rebece, též jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary. 54 Pak jedli a pili, on i mužové, kteří byli s ním, a přenocovali. Když ráno vstali, řekl: „Propusťte mě k mému pánu.“ 55 Ale její bratr a matka odvětili: „Ať s námi dívka ještě nějaký čas zůstane, aspoň deset dní; potom půjde.“ 56 On však jim řekl: „Nezdržujte mě, když Hospodin dopřál mé cestě zdaru. Propusťte mě, ať mohu jít k svému pánu.“ 57 Odvětili: „Zavoláme dívku a zeptáme se přímo jí.“ 58 Zavolali Rebeku a otázali se jí: „Půjdeš s tímto mužem?“ Řekla: „Půjdu.“ 59 Propustili tedy svou sestru Rebeku a její chůvu i Abrahamova služebníka a jeho muže. 60 Rebece požehnali slovy: „Sestro naše, buď matkou nesčíslných tisíců, tvé potomstvo ať obsadí bránu těch, kteří je nenávidí!“ 61 Rebeka a její dívky vsedly hned potom na velbloudy a následovaly toho muže. Tak dostal služebník Rebeku a odešel. 62 Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mě vidí, neboť sídlil v Negebu. 63 Vyšel totiž k večeru na pole, aby přemýšlel. Tu se rozhlédl a spatřil přicházet velbloudy. 64 I Rebeka se rozhlédla a spatřila Izáka. Sesedla z velblouda 65 a otázala se služebníka: „Kdo je ten muž, který nám jde po poli vstříc?“ Služebník odvětil: „To je můj pán.“ Vzala tedy roušku a zahalila se. 66 Služebník podal Izákovi zprávu o všem, co vykonal. 67 Izák pak uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry. Vzal si ji a stala se jeho ženou. A zamiloval si ji. Tak našel útěchu po smrti své matky.