2.Chronik 35 | Český ekumenický překlad

— Slavení hodu beránka za Jóšijáše - Očistné královo úsilí vrcholí společným hodem beránka všeho lidu v Jeruzalémě.

1 Potom slavil Jóšijáš v Jeruzalémě hod beránka Hospodinu. Čtrnáctého dne prvního měsíce zabíjeli velikonočního beránka. 2 Zavázal kněze, aby plnili své povinnosti, a povzbudil je pro službu v Hospodinově domě. 3 Lévijcům, posvěceným pro Hospodina, kteří měli poučovat všechen Izrael, nařídil: „Svatou schránu dejte do domu, který vybudoval izraelský král Šalomoun, syn Davidův. Už ji nebudete nosit na ramenou. Teď služte Hospodinu, svému Bohu, a Izraeli, jeho lidu. 4 Ustavte se podle svých otcovských rodů, podle příslušných tříd, podle výnosu Davida, krále izraelského, a ustanovení jeho syna Šalomouna. 5 Postavte se ve svatyni podle rozčlenění otcovských rodů svých bratří z lidu, aby odpovídalo rozdělení lévijců podle rodů. 6 Zabijte velikonočního beránka, posvěťte se a buďte připraveni posloužit svým bratřím, a tak splnit Hospodinovo slovo, které vydal skrze Mojžíše.“ 7 Jóšijáš věnoval lidu ovce, beránky a kůzlata, to vše k velikonočním hodům pro každého přítomného, celkem třicet tisíc kusů, k tomu tři tisíce kusů skotu; to vše z královského majetku. 8 Jeho velmožové věnovali dobrovolně dary lidu, kněžím a lévijcům: Chilkijáš, Zekarjáš a Jechíel, představení domu Božího, dali kněžím k velikonočním hodům dva tisíce šest set kusů bravu a tři sta kusů skotu. 9 Kónanjáš a jeho bratří Šemajáš a Netaneel, dále Chašabjáš, Jeíel a Józabad, předáci lévijců, věnovali lévijcům k velikonočním hodům pět tisíc kusů bravu a pět set kusů skotu. 10 Když byla bohoslužba připravena, stoupli si kněží podle králova příkazu na svá místa a lévijci se seřadili podle svých tříd. 11 Zabíjeli velikonoční beránky. Kněží kropili krví, kterou brali z jejich rukou, a lévijci stahovali kůže. 12 Oddělovali části pro zápalnou oběť, když dávali příděly lidu podle rozčlenění otcovských rodů, a přinášeli je Hospodinu darem, jak je předepsáno v Knize Mojžíšově; právě tak si počínali při skotu. 13 Připravili velikonočního beránka na ohni podle řádu, ale co bylo posvěceno, vařili v hrncích, kotlících a mísách a spěšně roznášeli všemu lidu. 14 Potom jej připravili také pro sebe a pro kněze. Zatímco kněží Áronovci obětovali zápalné oběti a tuk až do noci, lévijci připravovali jídlo pro sebe a pro kněze Áronovce. 15 Také zpěváci Asafovci stáli podle Davidova příkazu na svých místech. Asaf, Héman a Jedútún, vidoucí králův, též vrátní jednotlivých bran se ze své služby nevzdálili, protože jejich bratří lévijci připravovali jídlo i pro ně. 16 Tak byla v onen den uspořádána celá Hospodinova bohoslužba; slavil se hod beránka a obětovaly se na Hospodinově oltáři zápalné oběti podle příkazu krále Jóšijáše. 17 Izraelci, přítomní toho času na hodu beránka, slavili ještě po sedm dní svátek nekvašených chlebů. 18 V Izraeli nebyl takový hod beránka slaven ode dnů proroka Samuela; ani žádný z izraelských králů neslavil takový hod beránka, jaký slavil Jóšijáš, kněží, lévijci a celý Juda i přítomní Izraelci a obyvatelé Jeruzaléma. 19 Bylo to v osmnáctém roce Jóšijášova kralování, kdy se slavil tento hod beránka.

— Jóšijášovo utkání s egyptským králem - Jóšijáš se staví do cesty egyptskému králi táhnoucímu na pomoc Asýrii a v boji padne.

20 Po tom všem, když Jóšijáš dal do pořádku Hospodinův dům, táhl Néko, král egyptský, aby bojoval u Karkemíše na Eufratu. Jóšijáš proti němu vytáhl. 21 Néko k němu poslal posly se vzkazem: „Co je ti do mých věcí, judský králi? Dnes netáhnu proti tobě, bojuji s jiným domem. Bůh řekl, že si mám pospíšit. Ustup Bohu, který je se mnou, ať tě neuvrhne do zkázy.“ 22 Ale Jóšijáš mu neuhnul, chopil se příležitosti bojovat s ním. Neposlechl Nékových slov, která byla z úst Božích. Přitáhl na pláň u Megida, aby tu bojoval. 23 Krále Jóšijáše zasáhli střelci. Král řekl svým služebníkům: „Odneste mě, protože jsem těžce raněn.“ 24 Služebníci ho přenesli z válečného vozu, aby ho na jiném voze, který měl s sebou, odvezli a dopravili do Jeruzaléma. Zemřel a byl pohřben v hrobech svých otců. Celý Juda a Jeruzalém nad Jóšijášem truchlili. 25 Jeremjáš složil na Jóšijáše žalozpěv. Všichni zpěváci a zpěvačky opěvují Jóšijáše ve svých žalozpěvech až podnes. To se stalo v Izraeli zvykem a dále se o tom píše v Žalozpěvech. 26 O ostatních příbězích Jóšijášových i o jeho zbožných činech, odpovídajících tomu, co je psáno v zákoně Hospodinově, 27 o jeho příbězích prvních i posledních, se dále píše v Knize králů izraelských a judských.