1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele, 3 skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti, 4 kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí, 5 aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně. 6 Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: „Kdo nás může spatřit? 7 Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce.“ 8 Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána. 9 Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne. 10 Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo. 11 Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.