Johannes 7 | Český ekumenický překlad Slovo na cestu

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Johannes 7 | Český ekumenický překlad

— Vystoupení o slavnosti stánků

1 Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože mu Židé ukládali o život. 2 Byly blízko židovské svátky stánků, 3 a jeho bratři mu řekli: „Jdi odtud do Judska, aby tam tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. 4 Nikdo přece nezůstává se svými skutky v ústraní, chce-li být známý na veřejnosti. Činíš-li takové věci, ukaž se světu!“ 5 Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili. 6 Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nenastal, ale pro vás je stále vhodný čas. 7 Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků. 8 Vy na svátky jděte, já na tyto svátky ještě nejdu, protože můj čas se dosud nenaplnil.“ 9 To jim řekl a zůstal v Galileji. 10 Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on – ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo. 11 Židé ho o svátcích hledali a říkali: „Kde je?“ 12 Bylo o něm mezi lidmi mnoho dohadů. Jedni říkali: „Je dobrý.“ Jiní říkali: „Není, vždyť svádí lid.“ 13 Nikdo ovšem ze strachu před Židy o něm nemluvil veřejně. 14 Když už bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil. 15 Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ 16 Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. 17 Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. 18 Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti. 19 Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“ 20 Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“ 21 Ježíš jim na to řekl: „Jediný skutek jsem učinil, a všichni se nad tím pozastavujete. 22 Mojžíš vám dal obřízku – ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců – a vy obřezáváte člověka i v sobotu. 23 Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? 24 Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“ 25 Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít? 26 A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš? 27 Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“ 28 Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte. 29 Já však ho znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“ 30 Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina. 31 Ale mnozí ze zástupu v něj uvěřili a říkali: „Až přijde Mesiáš, bude snad činit více znamení než on?“ 32 Farizeové se doslechli, že se to v zástupu o něm říká, a tak společně s velekněžími poslali chrámovou stráž, aby ho zatkli. 33 Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi, pak odejdu k tomu, který mě poslal. 34 Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“ 35 Židé si říkali mezi sebou: „Kam hodlá jít, že ho nenajdeme? Chce snad jít mezi pohany a tam učit? 36 Co znamenají slova, jež řekl: ‚Budete mě hledat a nenajdete, a tam, kde jsem já, vy nemůžete přijít‘?“ 37 V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! 38 Kdo věří ve mne, ‚proudy živé vody poplynou z jeho nitra,‘ jak praví Písmo.“ 39 To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. 40 Když někteří ze zástupu slyšeli ta slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ 41 Druzí prohlašovali: „Je to Mesiáš!“ Jiní namítali: „Což přijde Mesiáš z Galileje? 42 Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z Betléma, odkud byl David?“ 43 A tak došlo v zástupu kvůli němu k roztržce. 44 Někteří z nich ho chtěli zadržet; ale nikdo na něj nevztáhl ruku. 45 Chrámová stráž se vrátila k velekněžím a farizeům, a ti se jich ptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ 46 Oni odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil!“ 47 Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se dali svést? 48 Uvěřil v něj někdo z předních mužů či farizeů? 49 Jen tahle chátra, která nezná zákon – kletba na ně!“ 50 Jeden z nich, Nikodém, který za Ježíšem již předtím přišel, jim řekl: 51 „Odsoudí náš zákon někoho, aniž ho napřed vyslechne a zjistí, čeho se dopustil?“ 52 Řekli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Hledej v Písmu a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane!“

— Ježíš a cizoložnice

53 Všichni se vrátili do svých domovů.
Slovo na cestu

Ježíš je nepochopen svými bratry

1 Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život. 2 Když se blížily židovské svátky díkůvzdání, 3 Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy! 4 Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“ 5 Oni ho totiž nechápali. 6 Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv, 7 protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů. 8 Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“

Ježíš káže veřejně v chrámu

9 Ježíš zůstal v Galileji, ale brzy po odchodu svých bratrů se tajně vydal na cestu. Chtěl totiž dojít do Jeruzaléma nepoznán. 11 O svátcích ho tam lidé hledali a všude se o něm hovořilo. Někteří ho chválili, jiní zase říkali, že plete lidem hlavu. 13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné. 14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat. 15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“ 16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh. 17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova. 18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha. 19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“ 20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu. 21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry. 22 Přitom vy sami nepovažujete za porušení, když připadne na sobotu povinnost udělat obřízku, a klidně ji vykonáte. Proč vás tedy tak rozčiluje, že jsem v sobotu vrátil člověku zdraví? 24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“ 25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít? 26 Veřejně káže v chrámu, a oni ho nechají. Že by ho přece uznali za Mesiáše? To se nám nezdá. O Mesiáši prý nikdo nebude vědět, odkud přišel, ale Ježíšův původ známe.“ 28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal. 29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“ 30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili. 31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“

Náboženští vůdcové usilují o zatčení Ježíše

32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla. 33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal. 34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“ 35 Židé se překvapeně ptali: „Kam chce odejít, že se za ním nedostaneme? Chce snad jít mezi pohany a učit je?“ 37 Poslední den svátků, když kněží v průvodu nesli vodu do chrámu, stál tam Ježíš a volal: „Kdo má žízeň, pojď se ke mně napít. Písmo říká, že nitro každého, kdo ve mne uvěří, vydá životodárný pramen.“ 39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří. 40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“ 41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje! 42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“ 43 Nakonec se pohádali. 44 Chrámová stráž se neodvážila Ježíše zatknout. Vrátili se ke kněžím a farizejům, kteří se na ně obořili: „Kde ho máte? Proč jste ho nepřivedli?“ 46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“ 47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové. 48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás? 49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“ 50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl: 51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“ 52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“ 53 A s tím se rozešli.