Psalm 77 | Český ekumenický překlad

ÚPĚNLIVĚ VOLÁM K BOHU

1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Pro Asafa, žalm.

2 Úpěnlivě volám k Bohu, volám k Bohu, kéž mi přeje sluchu!

3 V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá.

4 Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. -Sela-

5 Nutíš moje oči k bdění, jsem vzrušen a nejsem schopen slova.

6 Myslím na dny dávnověké, na pradávná léta.

7 V noci si připomínám, jak jsem na struny hrával, v srdci přemítám a duch můj hloubá:

8 Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví?

9 Je snad jeho milosrdenství pryč natrvalo? Nebude už mluvit v dalších pokoleních?

10 Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? - Sela-

11 Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.

12 Skutky Hospodinovy si připomínám, připomínám si onen tvůj div z dávnověku.

13 Rozjímám o všech tvých činech a přemítám o tvých skutcích.

14 Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako Bůh náš?

15 Ty jsi Bůh, jenž činí divy! Svoji moc jsi dal národům poznat.

16 Svůj lid jsi vykoupil vlastní paží, syny Jákobovy, Josefovy. -Sela-

17 Spatřily tě vody, Bože, vody tě spatřily a svíjely se v křeči, ba i tůně propastné se hnuly.

18 Z oblaků se lily proudy vod, hrom duněl v mračnech, rozletěly se tvé šípy.

19 Přivalilo se tvé hromobití, nad světem se rozsvítily blesky, země se pohybovala a třásla.

20 Tvá cesta šla mořem, množstvím vod tvá stezka, aniž bylo znát tvé stopy.

21 Svůj lid jsi vedl jak stádce rukou Mojžíše a Árona.

© 2001 Česká biblická společnost