1 Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče. 2 Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád. 3 Chudý muž, který utiskuje nuzné, je jako déšť, který odplavuje půdu a nedává chléb. 4 Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor. 5 Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu. 6 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý. 7 Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu. 8 Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se smilovává nad nuznými. 9 Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností. 10 Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal, ale bezúhonní nabudou dobrého dědictví. 11 Boháč se zdá sám sobě moudrý, ale nuzný, který má rozum, ho prohlédne. 12 Když jásají spravedliví, je to nádherné, ale když se pozdvihují svévolníci, člověk se ukrývá. 13 Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování. 14 Blaze člověku, který se stále bojí Boha, ale kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí. 15 Řvoucí lev a sápající se medvěd je svévolný vladař nad nuzným lidem. 16 Vévoda bez rozumu znamená mnoho útisku. Kdo nenávidí zištnost, bude dlouho živ. 17 Člověk obtížený vraždou spěje k jámě; nikdo ho nezadržuj! 18 Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale falešný obojetník rázem padne. 19 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nasytí se chudobou. 20 Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu. 21 Stranit někomu není dobré. Leckdo se proviní pro skývu chleba. 22 Závistivec se honí za majetkem a neví, že na něj přijde nedostatek. 23 Kdo domlouvá člověku, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk. 24 Kdo odírá otce a matku a říká: „To není žádný přestupek,“ je společníkem zhoubce. 25 Nadutec podněcuje spor, ale kdo spoléhá na Hospodina, bude nasycen tukem. 26 Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému. 27 Kdo dává chudému, nebude mít nedostatek, ale kdo dělá, že nevidí, sklidí hojnost kleteb. 28 Když se pozdvihují svévolníci, člověk se skrývá, když však mizí, rozhojní se spravedliví.
Einheitsübersetzung 2016
1Der Frevler flieht, auch wenn ihn keiner verfolgt, / der Gerechte fühlt sich sicher wie ein Löwe.2Durch seine Frevel bekommt ein Land viele Herrscher, / durch einen verständigen, einsichtsvollen Mann erhält die Ordnung Bestand.3Ein Vornehmer, der die Armen unterdrückt, / ist wie Regen, der alles wegschwemmt und kein Brot bringt.4Wer die Unterweisung preisgibt, rühmt den Frevler, / wer die Unterweisung bewahrt, bekämpft ihn.5Böse Menschen verstehen nicht, was recht ist, / die aber, die den HERRN suchen, verstehen alles.6Besser ein Armer, der schuldlos seinen Weg geht, / als ein Reicher, der krumme Wege geht.7Wer sich an die Unterweisung hält, ist ein verständiger Sohn, / wer mit Verschwendern umgeht, macht seinem Vater Schande.8Wer sein Vermögen durch Zins und Aufschlag vermehrt, / sammelt für den, der Erbarmen hat mit den Armen.9Wendet einer sein Ohr ab, um die Unterweisung nicht zu hören, / dann ist sogar sein Gebet ein Gräuel.10Wer Rechtschaffene irreführt auf einen bösen Weg, / der fällt in seine eigene Grube; / die Schuldlosen aber erlangen Gutes.11Der Reiche hält sich selbst für klug, / doch ein verständiger Armer durchschaut ihn.12Haben Gerechte die Oberhand, gibt es glanzvolle Zeiten, / erheben sich die Frevler, verstecken sich die Menschen.13Wer seine Sünden verheimlicht, hat kein Glück, / wer sie bekennt und meidet, findet Erbarmen.14Selig der Mensch, der stets Ehrfurcht hat; / wer aber sein Herz verhärtet, fällt ins Unglück.15Ein grollender Löwe, ein gieriger Bär - / ein frevelhafter Herrscher über ein schwaches Volk.16Mancher Fürst ist klein an Verstand und groß als Unterdrücker; / wer Ausbeutung hasst, hat ein langes Leben.17Ein Mensch, auf dem Blutschuld lastet, / ist flüchtig bis zum Grab; man halte ihn nicht.18Wer schuldlos seinen Weg geht, dem wird geholfen, / wer krumme Wege geht, kommt auf einmal zu Fall.19Wer sein Feld bestellt, wird satt von Brot, / wer nichtigen Dingen nachjagt, wird satt von Armut.20Ein ehrlicher Mensch erntet vielfachen Segen, / wer aber hastet, um sich zu bereichern, bleibt nicht ungestraft.21Auf die Person sehen ist nicht gut, / für einen Bissen Brot wird mancher zum Verbrecher.22Nach Reichtum giert ein neidischer Mensch / und bedenkt nicht, dass Mangel über ihn kommen wird.23Wer einen andern zurechtweist, findet schließlich Dank, / mehr als der Schmeichler.24Wer Vater oder Mutter beraubt und meint, er tue kein Unrecht, / macht sich zum Genossen des Mörders.25Der Habgierige erregt Streit, / wer auf den HERRN vertraut, wird reichlich gelabt.26Wer auf seinen eigenen Verstand vertraut, ist ein Tor, / wer in Weisheit seinen Weg geht, wird gerettet.27Wer dem Armen gibt, hat keinen Mangel, / wer seine Augen verschließt, wird viel verflucht.28Erheben sich die Frevler, dann verbergen sich die Menschen, / gehen sie zugrunde, dann werden die Gerechten zahlreich.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.