1 Pro předního zpěváka, žalm. Davidův, píseň. 2Ztišením se sluší tebe chválit, Bože, na Sijónu, plnit tobě sliby. 3 K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. 4 Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. 5 Blaze tomu, koho vyvolíš a přijmeš, aby směl pobývat ve tvých nádvořích. Tam se budem sytit dary tvého domu, tvého svatého chrámu. 6 Ve své spravedlnosti nám odpovídáš činy budícími bázeň, Bože, naše spáso, naděje všech končin země i zámořských dálek, 7 jenž jsi upevnil svou mocí hory, opásán bohatýrskou silou, 8 jenž konejšíš hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů. 9 Z tvých znamení jímá bázeň obyvatele všech končin, tam, kde jitro nastává i kde se snáší večer, všechno naplňuješ plesem. 10 Navštěvuješ zemi, hojností ji zahrnuješ, velmi bohatou ji činíš. Boží potok je naplněn vodou, pečuješ jim o obilí, ano, máš o zemi péči: 11 zavlažuješ brázdy, kypříš hroudy, vydatnými prškami ji činíš vláčnou, žehnáš tomu, co z ní raší. 12 Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost, 13 kane na pastviny v stepi, a pahorky jásotem se opásaly. 14 Louky se oděly stády, doliny se halí obilím, zvučí hlaholem a zpěvem.
Einheitsübersetzung 2016
Lobpreis auf den Retter und Schöpfer
1Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied.2Dir ist Schweigen Lobgesang, Gott, auf dem Zion,
dir erfüllt man Gelübde.3Du erhörst das Bittgebet.
Alles Fleisch wird zu dir kommen.4Sündenlasten, die mir zu schwer sind,
unsere Frevel, nur du kannst sie sühnen.5Selig, den du erwählst und in deine Nähe holst,
in deinen Höfen darf er wohnen.
Wir wollen uns sättigen am Gut deines Hauses,
am heiligen Gut deines Tempels.6Furcht gebietende Taten vollbringst du und gibst uns Antwort in Gerechtigkeit,
du Gott unsrer Rettung,
du Zuversicht aller Enden der Erde
und der fernsten Gestade.*7Du gründest die Berge in deiner Kraft,
du gürtest dich mit Stärke.8Du stillst das Brausen der Meere,
das Brausen ihrer Wogen, das Tosen der Völker.9Alle, die an den Enden der Erde wohnen, /
erschauern vor deinen Zeichen;
das Kommen des Morgens und des Abends erfüllst du mit Jubel.10Du hast für das Land gesorgt, es getränkt,
es überschüttet mit Reichtum.
Der Bach Gottes ist voller Wasser, /
gedeihen lässt du ihnen das Korn,
so lässt du das Land gedeihen.11Du hast seine Furchen getränkt, seine Schollen geebnet,
du machst es weich durch Regen, segnest seine Gewächse.12Du hast das Jahr mit deiner Güte gekrönt,
von Fett triefen deine Spuren.13In der Steppe prangen Auen,
es gürten sich die Höhen mit Jubel.14Die Weiden bekleiden sich mit Herden, /
es hüllen sich die Täler in Korn.
Sie jauchzen, ja, sie singen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.