1 Davidův. (Álef) K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, (Bét) 2 v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. (Gimel) 3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou. (Dálet) 4 Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. (Hé) 5 Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása, (Vav) každodenně skládám svou naději v tebe. (Zajin) 6 Hospodine, pamatuj na svoje slitování, na své milosrdenství, které je od věčnosti. (Chet) 7 Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti, pamatuj na mě se svým milosrdenstvím pro svou dobrotivost, Hospodine. (Tet) 8 Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. (Jod) 9 On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě. (Kaf) 10 Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví. (Lámed) 11 Pro své jméno, Hospodine, odpusť mi mou nepravost, je velká. (Mém) 12 Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina? Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit. (Nún) 13 Jeho duše se uhostí v dobru, jeho potomstvo obdrží zemi. (Sámek) 14 Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu. (Ajin) 15 Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. (Pé) 16 Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený. (Çáde) 17 Mému srdci přibývá soužení. Vyveď mě z úzkostí. (?) 18 Pohleď na mé pokoření, na moje trápení, sejmi ze mne všechny hříchy. (Réš) 19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel, jak zavile mě nenávidí. (Šín) 20 Ochraňuj můj život, vysvoboď mě, ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě. (Táv) 21 Bezúhonnost a přímost mě chrání, svou naději skládám v tebe. 22 Bože, vykup Izraele ze všeho soužení!
Einheitsübersetzung 2016
Bitte um Vergebung und Leitung
1Von David.
Zu dir, HERR, erhebe ich meine Seele,2mein Gott, auf dich vertraue ich.
Lass mich nicht zuschanden werden,
lass meine Feinde nicht triumphieren!3Es wird ja niemand, der auf dich hofft, zuschanden;
zuschanden wird, wer dir schnöde die Treue bricht.4Zeige mir, HERR, deine Wege,
lehre mich deine Pfade!5Führe mich in deiner Treue und lehre mich; /
denn du bist der Gott meines Heils.
Auf dich hoffe ich den ganzen Tag.6Gedenke deines Erbarmens, HERR, /
und der Taten deiner Gnade;
denn sie bestehen seit Ewigkeit!7Gedenke nicht meiner Jugendsünden und meiner Frevel!
Nach deiner Huld gedenke meiner, HERR, denn du bist gütig!8Der HERR ist gut und redlich,
darum weist er Sünder auf den rechten Weg.9Die Armen leitet er nach seinem Recht,
die Armen lehrt er seinen Weg.10Alle Pfade des HERRN sind Huld und Treue
denen, die seinen Bund und seine Zeugnisse wahren.11Um deines Namens willen, HERR, vergib meine Schuld,
denn sie ist groß!12Wer ist der Mensch, der den HERRN fürchtet?
Ihm weist er den Weg, den er wählen soll.13Dann wird er wohnen im Glück,
seine Nachkommen werden das Land besitzen.14Der Rat des HERRN steht denen offen, die ihn fürchten,
und sein Bund, um ihnen Erkenntnis zu schenken.15Meine Augen schauen stets auf den HERRN;
denn er befreit meine Füße aus dem Netz.16Wende dich mir zu und sei mir gnädig;
denn ich bin einsam und arm!17Ängste haben mein Herz gesprengt,
führ mich heraus aus meiner Bedrängnis!18Sieh meine Armut und Plage an
und nimm hinweg all meine Sünden!19Sieh meine Feinde, wie zahlreich sie sind,
mit welchem tödlichen Hass sie mich hassen!20Erhalte mein Leben und rette mich, /
lass mich nicht zuschanden werden!
Denn ich habe mich bei dir geborgen.21Unschuld und Redlichkeit mögen mich schützen,
denn ich hoffe auf dich.22Gott, erlöse Israel
aus all seinen Nöten!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.