Richter 3 | Český ekumenický překlad

1 Tyto pronárody ponechal Hospodin, aby jimi zkoušel Izraele, totiž všechny ty, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan,

2 aby je izraelská pokolení poznala a naučila se bojovat, ti totiž, kteří předtím boj vůbec nepoznali:

3 ponechal pět pelištejských knížat a všechny Kenaance i Sidóňany a Chivejce, kteří obývali Libanónské pohoří od hory Baal-chermónu až po cestu do Chamátu.

4 Ti zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se ukázalo, budou-li poslouchat Hospodinovy příkazy, které přikázal jejich otcům skrze Mojžíše.

5 Izraelci tedy sídlili uprostřed Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.

6 Brali si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

— Soudce Otníel - Otníel vysvobozuje Izraele z moci aramejského krále Kúšana Rišátajimského.

7 Izraelci se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Zapomněli na svého Boha Hospodina a sloužili baalům a ašerám.

8 Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal jej napospas Kúšanovi Rišátajimskému, králi aramského Dvojříčí. Izraelci otročili Kúšanovi Rišátajimskému osm let.

9 I úpěli Izraelci k Hospodinu a Hospodin jim povolal vysvoboditele, aby je vysvobodil, Otníela, syna Kenazova, mladšího bratra Kálebova.

10 Na něm spočinul duch Hospodinův a on se ujal soudu nad Izraelem. Vytrhl do boje a Hospodin mu vydal do rukou aramejského krále Kúšana Rišátajimského. Na Kúšana Rišátajimského mocně dolehla jeho ruka.

11 Země pak žila v míru po čtyřicet let, dokud Otníel, syn Kenazův, nezemřel.

— Soudcové Ehúd a Šamgar - Ehúd vysvobozuje Izraele z moci moábského krále Eglóna, Šamgar z moci Pelištejců.

12 Izraelci se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto Hospodin dopustil, aby moábský král Eglón nabyl nad Izraelem vrchu, neboť se dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích.

13 Eglón k sobě shromáždil Amónovce a Amáleka, vytáhl a přepadl Izraele. Přitom obsadili Palmové město.

14 Izraelci otročili moábskému králi Eglónovi osmnáct let.

15 I úpěli Izraelci k Hospodinu a Hospodin jim povolal vysvoboditele, Ehúda, syna Benjamínce Géry, muže, který nevládl pravou rukou. Po něm poslali Izraelci moábskému králi Eglónovi obětní dar.

16 Ehúd si zhotovil na píď dlouhou oboustrannou dýku, připásal si ji pod šat k pravému boku

17 a přinesl moábskému králi Eglónovi obětní dar. Eglón byl velice tlustý.

18 Jakmile skončilo předání obětního daru, Ehúd propustil lid, který obětní dar přinesl,

19 a sám se vrátil od model u Posvátného kruhu a řekl: „Mám pro tebe tajné sdělení, králi.“ Král řekl: „Tiše!“ Všichni, kteří ho obklopovali, od něho tedy odešli.

20 Eglón seděl v chladném vrchním pokoji, určeném jenom pro něho. Ehúd k němu přistoupil a řekl: „Mám pro tebe výrok Boží.“ Eglón povstal z křesla.

21 Vtom Ehúd vytrhl levicí od pravého boku dýku a vrazil mu ji do břicha.

22 Za čepelí vnikl i jílec a tuk se za čepelí zavřel, protože mu dýku z břicha nevytáhl. Vyšel ven záchodem

23 a prošel chodbou; dveře vrchního pokoje však za sebou zavřel na zástrčku.

24 Sotva vyšel, přišli Eglónovi služebníci. Když viděli, že dveře vrchního pokoje jsou zavřeny na zástrčku, řekli si: „Jistě vykonává v chladném pokoji svou potřebu.“

25 Načekali se až hanba, nikdo však dveře vrchního pokoje neotvíral. Proto vzali klíč, otevřeli, a hle, jejich pán leží na zemi mrtev.

26 Zatímco váhali, Ehúd unikl, již minul modly a unikl do Seíry.

27 Jakmile přišel, dal troubit po Efrajimském pohoří na polnici. Izraelci vytáhli s ním dolů z pohoří a on jim byl v čele.

28 Vyzval je: „Pospěšte za mnou! Hospodin vám vydal do rukou vaše nepřátele Moábce!“ Sestoupili za ním a dobyli na Moábu jordánské brody. Nikomu nedovolili přejít.

29 Toho času pobili z Moába asi deset tisíc mužů, vesměs významných a udatných; nikdo z nich neunikl.

30 Onoho dne se Moáb musel před Izraelem pokořit. Země žila v míru po osmdesát let.

31 Po něm byl Šamgar, syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem na pohánění dobytka. Tak i on vysvobodil Izraele.

© 2001 Česká biblická společnost

Bible, překlad 21. století

1 Toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jimi zkoušel Izraelce, kteří nezažili žádný z bojů o Kanaán.

2 (Udělal to proto, aby izraelská pokolení, která neměla zkušenost s bojem, naučil bojovat.)

3 Ponechal tedy pětici filištínských států a všechny Kanaánce, Sidonce a Hivejce bydlící v libanonském pohoří od hory Baal-hermon až k Lebo-chamátu.

4 Ti zůstali, aby skrze ně byl Izrael zkoušen, aby se ukázalo, zda budou poslouchat Hospodinova přikázání, která skrze Mojžíše vydal jejich otcům.

5 Synové Izraele bydleli uprostřed Kanaánců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Hivejců a Jebusejců.

6 Brali si jejich dcery za manželky, své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.

Otniel

7 Synové Izraele jednali v Hospodinových očích zle. Zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.

8 Hospodin proto vzplanul proti Izraeli hněvem a vydal je napospas králi jménem Kušan Rišatajim z mezopotamského Aramu. Izraelci pak sloužili Kušanu Rišatajimovi osm let.

9 Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce, aby je vysvobodil. Byl to Otniel, syn Kenaze, mladšího bratra Kálebova.

10 Spočinul na něm Duch Hospodinův, a tak se stal v Izraeli soudcem. Vytáhl do boje a Hospodin mu vydal aramejského krále Kušana Rišatajima do rukou, takže ho přemohl.

11 Země pak měla mír čtyřicet let, než Otniel, syn Kenazův, zemřel.

Ehud

12 Potom však synové Izraele znovu jednali v Hospodinových očích zle. A protože v jeho očích páchali zlo, nechal Hospodin moábského krále Eglona, aby přemohl Izrael.

13 Spojil se s Amonci i Amalekovci, vytáhl a udeřil na Izrael a zabral Palmové město.*

14 Izraelci pak sloužili moábskému králi Eglonovi osmnáct let.

15 Když potom synové Izraele volali k Hospodinu, vzbudil jim zachránce. Byl to levák Ehud, syn Benjamínce Gery. Po něm Izraelci poslali svůj povinný dar moábskému králi Eglonovi.

16 Ehud si vyrobil krátký dvojsečný meč, připásal si jej pod oděv k pravému stehnu

17 a přinesl ten dar moábskému králi Eglonovi (který byl veliký tlusťoch).

18 Po odevzdání povinného daru Ehud propustil ty, kdo dar přinesli,

19 ale sám se od gilgalského Pesilim vrátil zpět. „Mám pro tebe, králi, něco tajného,“ řekl. „Tiše!“ zavelel král, načež se všichni kolemstojící vzdálili.

20 Eglon seděl o samotě v chládku svého střešního pokoje. Ehud k němu přistoupil a řekl: „Mám pro tebe Boží slovo!“ Král se zvedl z křesla

21 a vtom Ehud levicí tasil od pravého stehna meč a vrazil mu ho do břicha.

22 Za čepelí vnikla dovnitř i rukojeť a tuk se nad ní zavřel, protože mu ten meč z břicha nevytáhl. Ven vyšel zadem.

23 Ehud vyšel ven záchodem a dveře střešního pokoje za sebou zavřel na zástrčku.

24 Po jeho odchodu přišli služebníci, a když viděli, že dveře střešního pokoje jsou zavřené na zástrčku, řekli si: Nejspíš koná v chladné komůrce potřebu.

25 Přešlapovali tam, až z toho byli nesví, ale dveře střešního pokoje pořád nikdo neotvíral. Vzali tedy klíč, otevřeli – a hle, jejich pán leží na zemi mrtev!

26 Zatímco čekali, Ehud už minul Pesilim a prchal směrem k Seiře.

27 Když dorazil, zatroubil v Efraimských horách na beraní roh. Synové Izraele sestoupili z hor s Ehudem v čele.

28 „Rychle za mnou!“ zvolal. „Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou.“ Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet.

29 Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl.

30 Moáb se toho dne musel před Izraelem pokořit. Země pak měla mír osmdesát let.

Šamgar

31 Po něm přišel Šamgar, syn Anatův. Ten pobil šest set Filištínů volským bodcem. Také on zachránil Izrael.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28