Apostelgeschichte 3 | Český ekumenický překlad

— Uzdravení chromého

1 Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.

2 Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli.

3 Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.

4 Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: „Pohleď na nás!“

5 Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.

6 Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“

7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,

8 vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.

9 A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.

10 Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo.

11 Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo.

12 Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?

13 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.

14 Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.

15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.

16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví – a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.

17 Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.

18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.

19 Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy

20 a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.

21 On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků.

22 Mojžíš řekl: ‚Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.‘

23 A ‚každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.‘

24 Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuela bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.

25 Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.‘

26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů.“

© 2001 Česká biblická společnost

Bible, překlad 21. století

Co mám, to ti dám

1 Petr a Jan se jednou ve tři hodiny šli účastnit odpoledních modliteb v chrámu.

2 Právě tam byl přinesen jeden muž, chromý od narození. Každý den ho pokládali u chrámových vrat zvaných Krásná brána, aby si od těch, kdo vcházeli do chrámu, něco vyžebral.

3 Když uviděl Petra a Jana, jak se chystají vejít do chrámu, prosil je o almužnu.

4 Petr mu spolu s Janem pohlédl do očí a řekl: „Podívej se na nás.“

5 Když vzhlédl, v očekávání, že od nich něco dostane,

6 Petr mu řekl: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám. Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a* choď!“

7 Vzal ho za pravou ruku, zvedl ho a do jeho nohou a kloubů se ihned vlila síla.

8 Vyskočil na nohy a začal chodit. Pak s nimi vešel do chrámu, kde se procházel, poskakoval a chválil Boha.

9 Všichni ho tam viděli, jak chodí a chválí Boha,

10 a poznali, že je to ten, který sedával a žebral u Krásné brány. Ohromeni tím, co se mu stalo, byli úžasem bez sebe.

Čiňte pokání

11 Zatímco se ten uzdravený mrzák držel Petra a Jana, všichni se v ohromení seběhli k nim do Šalomounova sloupoví.

12 Když to Petr uviděl, promluvil k lidu: „Izraelité, proč se tomu divíte? Proč na nás hledíte, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento muž chodí?

13 Bůh Abrahama, Izáka a Jákoba, Bůh našich otců, oslavil svého služebníka Ježíše, jehož jste sami vydali a zavrhli před Pilátem, který ho chtěl propustit.

14 Svatého a spravedlivého jste zavrhli a místo něj jste si vyžádali vraha.

15 Dárce života jste zabili, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.

16 Bylo to jeho jméno, co na základě víry v něj dalo sílu tomuto muži, kterého vidíte a znáte. Ano, víra, která se opírá o něj, ho před vašima očima úplně uzdravila.

17 Bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti stejně jako vaši vůdcové.

18 Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět.

19 Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí,

20 až k vám pošle ohlášeného Mesiáše – Ježíše,

21 který zatím musí zůstat v nebi až do času nápravy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků.

22 Už Mojžíš řekl našim otcům: ‚Hospodin, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka, jako jsem já – toho poslouchejte ve všem, co vám řekne.

23 Každý, kdo by toho Proroka neposlechl, bude vyobcován z lidu.‘*

24 Také Samuel a všichni proroci po něm předpovídali tyto dny.

25 Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s našimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚Ve tvém semeni dojdou požehnání všechna pokolení země.‘*

26 Když Bůh vzkřísil svého Služebníka,* poslal ho v první řadě k vám, aby přinesl požehnání každému, kdo se odvrátí od svých špatností.“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28