Sprüche 5 | Český ekumenický překlad Bible, překlad 21. století

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Sprüche 5 | Český ekumenický překlad

VAROVÁNÍ A VÝSTRAHY - — Před cizí ženou

1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti, 2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty. 3 Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej, 4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč. 5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí. 6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam. 7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst. 8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu, 9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta, 10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí. 11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá. 12 Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání? 13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům. 14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“ 15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice. 16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky? 17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou. 18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, 19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně. 20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral? 21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy. 22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu. 23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.
Bible, překlad 21. století

Rty svůdkyně

1 Mé moudrosti dopřej pozornost, synu, nakloň své ucho k mým úsudkům; 2 tak, abys prozíravost opatroval, tvé rty aby byly strážci vědění: 3 Rty svůdkyně sice oplývají medem, její ústa jsou jemná nad olej, 4 pak ale zhořkne jako pelyněk, jak dvojsečný meč se zabodne. 5 Její nohy míří k hlubinám smrti, její kroky vedou do pekel. 6 O stezku života se nijak nezajímá, vrtkavým krokem jde, aniž tuší kam. 7 Proto mne poslyšte, synové moji, neuhýbejte od mých výroků! 8 Daleko od ní ať vede tvá cesta, k jejímu vchodu chraň se přiblížit! 9 Svou důstojnost jinak necháš druhým, svá léta ukrutníku odevzdáš. 10 Z tvého úsilí budou žít jiní, tvá dřina skončí v domě cizího. 11 Nakonec bolestí řvát budeš, tvůj život, tvé tělo až bude zmařeno: 12 „Proč jen jsem nenáviděl poučení, proč domlouváním pohrdlo srdce mé! 13 Proč jsem neposlouchal svoje učitele, proč jsem vychovatelům sluchu nedopřál! 14 Jak rychle jsem se octl v nejhorší bídě na očích všem, uprostřed obce své!“

Pij vodu z vlastní studny

15 Pij vodu z vlastní nádrže, vodu prýštící ze tvé studnice. 16 Mají tvé prameny téci na ulice? Mají se náměstím řinout řeky tvé? 17 Tobě ať patří, jen tobě jedinému, nikomu cizímu je neponech. 18 Požehnané ať je tvé zřídlo, v manželce svého mládí potěšení měj! 19 Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj! 20 Proč by ses, synu, utápěl v cizí ženě, proč bys měl spočívat v náručí svůdkyně? 21 Hospodin vidí všechny lidské cesty, každý jejich krok pozorně sleduje. 22 Darebáka lapí jeho nepravosti, v provazech vlastního hříchu uvázne. 23 Nedal se poučit, a tak zemře, v množství své bláhovosti ztratí se!