Sprüche 16 | Český ekumenický překlad Bible, překlad 21. století

Sprüche 16 | Český ekumenický překlad

DRUHÁ ČÁST

1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
Bible, překlad 21. století
1 Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. 2 Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin. 3 Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní. 4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den. 5 Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist. 6 Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. 7 Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří. 8 Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím. 9 Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. 10 Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit. 11 Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil. 12 Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! 13 Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. 14 Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší. 15 Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře! 16 Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. 17 Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. 18 Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. 19 Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist. 20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený! 21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají. 22 Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků. 23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti. 24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. 25 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 26 Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání. 27 Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál. 28 Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. 29 Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou. 30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. 31 Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží. 32 Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat. 33 Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.