Sprüche 14 | Český ekumenický překlad

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

Bible, překlad 21. století

1 Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama. 2 Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá. 3 Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty. 4 Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu. 5 Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam. 6 Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné. 7 Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš. 8 Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam. 9 Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření. 10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí. 11 Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu. 12 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 13 Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane. 14 Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své. 15 Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje. 16 Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál. 17 Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti. 18 Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění. 19 Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého. 20 Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují. 21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá. 22 Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným. 23 Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí. 25 Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež. 26 Úcta k Hospodinu je člověku pevnou tvrzí a útočištěm pro jeho děti. 27 Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout. 28 Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou. 29 Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. 30 Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer. 31 Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. 32 Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.* 33 V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo. 34 Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě. 35 Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.

Sprüche 14 | Český ekumenický překlad Bible, překlad 21. století