1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:2 „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“3 On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?4 Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘5 Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘6 ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 8 ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“ 10 Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ 12 Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“13 Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.14 Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ 15 Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“16 On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?18 To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“
— Víra kananejské ženy
21 Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.22 A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“24 On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“25 Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“26 On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“27 A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“28 Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.
— Uzdravování u Galilejského moře
29 Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.30 Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,31 takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.
— Nasycení čtyř tisíců
32 Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“33 Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“34 Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“35 I nařídil zástupu usednout na zem;36 potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37 I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39 Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.
Bible, překlad 21. století
Co člověka špiní
1Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma.2„Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?“ říkali. „Vždyť si před jídlem neumývají ruce!“3„A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?“ odpověděl jim Ježíš.4„Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘* a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘*5Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,‘6ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo.7Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:8‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený.9Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘“*10Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte.11Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“12Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“13„Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.14Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“15„Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.16„Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš.17„Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?18Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.19Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.20Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“
Víra pohanské ženy
21Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.22Jedna kanaánská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“23On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“24Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“25Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“26„Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.27Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“28„Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Sedm chlebů a pár rybek
29Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.30Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.31Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.32Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“33„Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“34„Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš. „Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.35Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem,36vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů.38Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.