Hiob 5 | Český ekumenický překlad

— Podivuhodné cesty Boží

1 Jen si volej, odpoví ti někdo? Na koho ze svatých se obrátíš?

2 Pošetilce zabíjí vztek, žárlivost usmrcuje prostoduché.

3 Viděl jsem, jak pošetilec zakořenil, vím však, že jeho příbytek propadne zatracení,

4 jeho synům záchrana se vzdálí, v bráně budou zdeptáni, nevysvobodí je nikdo.

5 Hladový sní jeho sklizeň, i z trní si ji vezme, žízniví po jeho majetku baží.

6 Ničemnost přec nevzchází z prachu, trápení neklíčí z půdy,

7 člověk je však zrozen pro trápení a jiskry, aby létaly vzhůru.

8 Spíše bych se dotazoval Boha, svoji záležitost předložil bych Bohu,

9 který dělá věci veliké a nevyzpytatelné, nesčíslné divy:

10 Dává zemi déšť, polím sesílá vláhu,

11 ponížené staví na vysoké místo, zarmoucení docházejí spásy;

12 chytrákům však hatí plány, aby jejich ruce neprovedly to, čeho jsou schopni;

13 moudré jejich chytrostí dovede lapit, takže záměr potměšilců nadobro se zvrtne:

14 ve dne s temnotou se střetávají, v pravé poledne tápou jak v noci;

15 ubožáka od meče zachraňuje, z jejich úst a z jejich pevné ruky;

16 a tak nuzný má naději, ale podlost musí zavřít ústa.

— Zaslíbení nového blaha

17 Věru, blaze člověku, jehož Bůh trestá; kázeň Všemocného neodmítej.

18 On působí bolest, ale též obváže rány, co rozdrtí, vyléčí svou rukou.

19 Z šesti soužení tě vysvobodí, v sedmi nezasáhne tě nic zlého,

20 vykoupí tě ze smrti v čas hladu a za války z moci meče,

21 před bičem jazyka budeš ukryt, nebudeš se bát, až přijde zhouba,

22 vysměješ se zhoubě, hladomoru; a neboj se zemské zvěře,

23 vždyť budeš mít smlouvu s kamením na poli a polní zvěř bude žít pokojně s tebou,

24 shledáš, že je pokoj ve tvém stanu, dohlédneš-li na svůj příbytek, neshledáš hříchu,

25 shledáš, že tvé potomstvo je četné, tvoji potomci že jsou jak bylina země,

26 do hrobu sestoupíš ve zralosti, jako se sváží požaté obilí ve svůj čas.

27 Hle, toto jsme vyzpytovali, tak je tomu. Poslechni a sám to poznáš.“

© 2001 Česká biblická společnost

Bible, překlad 21. století

1 Jen křič – kdo ti však odpoví? Ke komu z andělů se chceš obrátit?

2 Hlupáka zahubí rozhořčení, omezenec umře závistí.

3 Viděl jsem hlupáka zapustit kořeny, jeho dům ale náhle stihlo prokletí:

4 Jeho děti nepoznají žádné bezpečí, bez obhájce budou na soudu zdeptáni.

5 Jeho sklizeň mu spolkne hladový, i zprostřed trní ji uchvátí, jeho bohatství zhltnou žízniví.

6 Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází, trápení ze země samo nepučí –

7 to přece člověk plodí trápení, tak jako jiskry vzhůru létají.

8 Já bych se raději k Bohu obrátil, jemu bych předložil svou při.

9 On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.

10 Sesílá deště na zemi, potoky pouští po kraji.

11 Ponížené staví na místech vysokých, truchlícím dává bezpečí.

12 Hatí úmysly prohnaných, aby neuspěli se svou chytrostí.

13 On chytá chytráky v jejich vychytralosti, záměry zvrácených on podvrací.

14 Uprostřed dne tma je zachvátí, v poledne budou tápat jako za noci.

15 Před mečem jejich úst chudé zachrání, zachrání je z jejich mocného sevření.

16 Chudák má věru naději, že bude umlčeno násilí.

17 ‚Jak blaze je člověku, jehož kárá Bůh! Trestu Všemohoucího se nezpěčuj!‘*

18 ‚On udeří, však také ošetří, zraní, svou rukou však uzdraví.‘*

19 Vysvobodí tě ze šesti soužení, ani posedmé nestihne tě neštěstí.

20 V hladomoru zachrání tě před smrtí a z moci meče za války.

21 Před bičem jazyka budeš skryt, nebudeš se bát, když zhouba přichází.

22 Zhoubě i hladu se budeš smát, ani z divé zvěře nebudeš mít strach.

23 Budeš mít smlouvu i s kamením na poli, i divá zvěř se s tebou bude přátelit.

24 Ve svém příbytku poznáš, co je klid, přehlédneš své statky – nebude chybět nic.

25 Poznáš, co je to mít mnohé potomky: Tvých ratolestí bude jak trávy na zemi.

26 Ke hrobu dojdeš plný sil jako při sklizni snop obilí.

27 Na to jsme přišli a tak to je. Vyslechni to a pouč se!“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28