Psalm 107 | Český ekumenický překlad

Pátá kniha žalmů - CHVÁLU VZDEJTE HOSPODINU, PROTOŽE JE DOBRÝ

1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!

2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni, ti, které vykoupil z rukou protivníka,

3 které shromáždil ze všech zemí, od východu, od západu, severu i moře.

4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli.

5 Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí.

6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně:

7 sám je vedl přímou cestou, aby došli k městu jeho sídla.

8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:

9 dosyta dal najíst lačným, hladovým dal plno dobrých věcí.

10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení,

11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek Nejvyššího.

12 Trápením pokořil jejich srdce, klesali, a nikde žádná pomoc.

13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:

14 vyvedl je z temnot šeré smrti, sám zpřetrhal jejich pouta.

15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:

16 rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil.

17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni.

18 Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti.

19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:

20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy.

21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,

22 ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.

23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách,

24 spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině.

25 Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití.

26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu.

27 V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích.

28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně:

29 utišil tu bouři, ztichlo vlnobití.

30 Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.

31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,

32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí!

33 Řeky mění v poušť a vodní zřídla v suchopáry,

34 v solné pláně žírnou zemi pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.

35 Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla.

36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží.

37 Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou.

38 Žehnal jim a velmi se rozrostli, ani dobytka jim neubylo.

39 Jich však ubývalo, ohýbali se pod tíhou zla a strastí,

40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata, zavedl do bezcestných pustot.

41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi lidu rozmnožil jak ovce.

42 Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.

43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!

© 2001 Česká biblická společnost

Bible, překlad 21. století

Pátá kniha

1 I. Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!

2 Hospodinovi vykoupení ať o tom vyprávějí, že je z nepřátelské moci vykoupil,

3 že je shromáždil z cizích zemí, z východu i ze západu, ze severu i zámoří!

4 Bloudili pouští po cestách opuštěných, nemohli najít město k bydlení.

5 Hladoví byli a trpěli žízní, až umdlévali slabostí.

6 Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vysvobodil z jejich úzkostí.

7 Vedl je po cestě nejpřímější, aby dosáhli města k bydlení.

8 Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!

9 On přece uspokojí duši lačnou, bohatě nasytí toho, kdo hladoví! II.

10 Žili v temnotě, ve stínu smrti, ve svém neštěstí sevřeni železy,

11 neboť se vzpírali výrokům Božím, záměry Nejvyššího pohrdli.

12 Proto jim zkrušil srdce útrapami, klesali a nebylo pomoci.

13 Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí.

14 Ze tmy je vyvedl, ze stínu smrti, roztrhal jejich řetězy.

15 Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!

16 On přece rozbíjí brány z bronzu, láme železné závory! III.

17 Blázni se vydali cestou zvrácenosti a za své viny trpěli.

18 Veškerý pokrm si ošklivili, až k branám smrti dospěli.

19 Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je zachránil z jejich úzkostí.

20 Poslal své slovo a byli uzdraveni, zachránil je od záhuby.

21 Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!

22 Jako oběť ať mu přinášejí chválu, o tom, co učinil, ať zpívají! IV.

23 Ti, kdo se vydali na moře v lodích, na mocné vody za svým řemeslem,

24 takoví viděli skutky Hospodinovy, jeho zázraky na hlubině.

25 Na jeho slovo se strhla bouře, vítr vysoko vlny pozvedal.

26 Stoupali k nebi, padali do hloubek, hrůzou se rozplynula jejich odvaha.

27 Jak vratký opilec potáceli se, veškerá zkušenost byla ta tam.

28 Volali k Hospodinu tehdy v té tísni, a on je vyvedl z jejich úzkostí.

29 Proměnil onu bouři v šepot, mořské* vlny se zklidnily.

30 Radovali se, když nastalo ticho, dovedl je k přístavu, po němž toužili.

31 Sláva Hospodinu za jeho lásku, za divy, které dělá pro lidi!

32 Ať je vyvyšován ve shromáždění lidu, v radě starců ať jej oslaví! V.

33 Mohutné řeky obrací v pouště, vodní prameny v suchopár,

34 úrodnou zemi v solné pláně pro špatnost těch, kdo žili tam.

35 Pouště zas obrací na jezera, vyprahlou zemi ve vodní prameny.

36 Usazuje tam ty, kteří hladověli, aby založili město k bydlení.

37 Oseli pole, vinice vysadili, které pak vydaly hojný užitek.

38 Žehnal jim tak, že se velmi rozmnožili, před úbytkem chránil jejich dobytek.

39 Ubývalo jich, když byli poníženi ukrutnou bídou a trápením.

40 I přední muže vystavil hanbě, nechal je bloudit v pustotě bez cíle.*

41 Z trápení ale vyzvedl ubožáky, jejich rodinu jak ovce rozmnožil.

42 Poctiví radují se, když to vidí, ústa musejí zavřít všichni zlosyni!

43 Kdo je moudrý, ať se tohoto drží, o Hospodinově lásce ať přemýšlí!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28