Markus 7 | Český ekumenický překlad

— Tradice otců

1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma. 2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama. ( 3 Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce. 4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.) 5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: „Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?“ 6 Řekl jim: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: ‚Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘ 8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“ 9 A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici! 10 Vždyť Mojžíš řekl: ‚Cti svého otce i svou matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘ 11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: ‚To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu),‘ 12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat; 13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho.“

— Co člověka znesvěcuje

14 Když znovu svolal zástup, řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte: 15 Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje. 16 Kdo má uši k slyšení, slyš!“ 17 Když opustil zástup a vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství. 18 Řekl jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit, 19 poněvadž mu nevchází do srdce, ale do břicha a jde do hnoje?“ Tak prohlásil všechny pokrmy za čisté. 20 A řekl: „Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje. 21 Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost. 23 Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka.“

— Víra syrofenické ženy

24 Vstal a odešel odtud do končin týrských. Vešel do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl. Nemohlo se to však utajit; 25 hned o něm uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám; 26 a ta žena byla pohanka, rodem Syrofeničanka. Prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery. 27 On jí řekl: „Nech napřed nasytit děti. Neboť se nesluší vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ 28 Odpověděla mu: „Ovšem, pane, jenže i psi se pod stolem živí z drobtů po dětech.“ 29 Pravil jí: „Žes toto řekla, jdi, zlý duch vyšel z tvé dcery.“ 30 Když se vrátila domů, nalezla dítě ležící na lůžku a zlý duch byl pryč.

— Uzdravení hluchoněmého

31 Ježíš se vrátil z území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole. 32 Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku. 33 Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka, 34 vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: „Effatha,“ což znamená ‚otevři se!‘ 35 I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně. 36 Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím více jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali. 37 Nadmíru se divili a říkali: „Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč.“

Bible, překlad 21. století

Co člověka špiní

1 Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše 2 a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama. 3 Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších. 4 Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek.* 5 Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“ 6 On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno: ‚Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. 7 Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.‘* 8 Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“ 9 Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici! 10 Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘* a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘* 11 Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu), 12 tak už podle vás nemusí pro svého otce nebo matku nic udělat. 13 Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“ 14 Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte. 15 [16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“* 17 Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství. 18 On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit? 19 Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy. 20 Potom řekl: „Člověka špiní to, co z něj vychází. 21 Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23 Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“

Víra pohanské ženy

24 Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru.* Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit. 25 Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám 26 a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona. Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka, 27 a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“ 28 Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“ 29 „Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“ 30 Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.

Efatha!

31 Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru. 32 Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku. 33 On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka. 34 Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“ 35 Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně. 36 Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali. 37 Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“

Markus 7 | Český ekumenický překlad Bible, překlad 21. století