Jakobus 4 | Český ekumenický překlad

— Neblahá pýcha

1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?

2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte.

3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.

4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.

5 Či myslíte, že nadarmo je psáno: ‚Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil?‘

6 Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘

7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.

8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!

9 Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.

10 Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.

11 Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.

12 Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?

13 A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ –

14 vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!

15 Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“

16 Vy se však vychloubáte a chvástáte.

17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.

© 2001 Česká biblická společnost

Bible, překlad 21. století

Pokorné zahrne milostí

1 Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou?

2 Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte.

3 Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste uspokojili své vlastní choutky.

4 Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.

5 Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?

6 Naopak, nabízí úžasnou milost! Říká přece: „Bůh se staví proti pyšným, pokorné ale zahrne milostí.“*

7 Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,

8 přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte dvojakou mysl.

9 Dejte se do bědování, truchlete a plačte! Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost.

10 Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.

Tři varování

11 Bratři, nepomlouvejte jedni druhé. Kdo pomlouvá nebo soudí svého bratra, pomlouvá a soudí Zákon. Pokud soudíš Zákon, přestal jsi být plnitelem Zákona a stal ses jeho soudcem.

12 Zákonodárce a soudce je ale jen jeden! On může zachránit i zničit. Kdo vůbec jsi, že soudíš svého bližního?

13 A teď vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem“ –

14 vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí.

15 Raději máte říci: „Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono.“

16 Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé.

17 Když někdo umí jednat správně, ale nejedná, je to hřích.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28