Hiob 33 | Bible Kralická

1 Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

2 Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.

3 Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.

4 Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

5 Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.

6 Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

7 Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

8 Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:

9 Čist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.

10 Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,

11 Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

12 Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

13 Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

14 Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

15 Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

16 Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

17 Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

18 A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

19 Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

20 Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

21 Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

22 A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

23 Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

24 Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

25 I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

26 Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

27 Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

28 Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

29 Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

30 Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

31 Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.

32 Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.

33 Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Člověk není bez viny

1 Ty, Jóbe, slyš dobře mou řeč, všem mým slovům dopřej sluchu.

2 Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá můj jazyk.

3 Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném.

4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.

5 Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se!

6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.

7 Hle, nemusí tě přepadat strach ze mne, ani moje naléhání tebe tížit.

8 Řekl jsi to přede mnou a já jsem tvá slova slyšel:

9 ‚Ryzí jsem, prost přestoupení, jsem bez úhony, bez nepravosti.

10 Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,

11 sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.‘

12 Hle, odpovídám ti: Zde nejsi v právu, neboť Bůh je větší než člověk.

— Bůh chce člověka vykoupit

13 Proč s ním vedeš spor? Že svými slovy neodpovídá?

14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.

15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,

16 tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal,

17 aby člověka odvedl od toho, co páchá, aby muže chránil před vypínavostí,

18 aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící střelou.

19 Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech,

20 takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.

21 Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět.

22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.

23 Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk,

24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: ‚Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.‘

25 Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání.

26 Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení, ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho spravedlnost.

27 Bude zpívat před lidmi a řekne: ‚Hřešil jsem a převracel, co bylo přímé, ale nebylo mi odplaceno stejným.‘

28 Bůh vykoupil jeho duši, aby neodešla do jámy, jeho život smí hledět na světlo.

29 To vše učiní Bůh pro muže dvakrát i třikrát,

30 aby odvrátil jeho duši od jámy a přivedl ke světlu, do světla živých.

31 Poslouchej mě, Jóbe, pozorně, mlč, já budu mluvit.

32 Bude-li co říci, odpověz mi, promluv, chci pro tebe spravedlnost.

33 Nebudeš-li mít co říci, poslouchej mě, mlč a já ti zprostředkuji moudrost.“

© 2001 Česká biblická společnost