Jesaja 3 | Bible Kralická
1Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,2Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,3Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,4A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.5I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.6Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.7Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.8Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.9Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.10Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.11Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.12Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.13Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.14Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.15Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.16I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,17Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.18V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,19Jablka zlatá a spinadla a čepce,20Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,21Prsteny a náčelníky,22Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,23I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.24A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.25Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.26I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.
Český ekumenický překlad
— Bezvládí v Jeruzalémě - Lidská svévole povede k naprostému rozkladu společnosti; vůdcové lidu budou jeho svůdci.
1 Hle, Pán, Hospodin zástupů, již odnímá Jeruzalému a Judsku oporu i podpěru, všechnu oporu chleba i všechnu oporu vody, 2 bohatýra i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce, 3 velitele i vznešeného, rádce i zručného řemeslníka a zkušeného zaříkávače. 4 Za velitele dám jim chlapce, vládnout jim budou výrostkové. 5 V lidu bude popohánět jeden druhého, druh druha, chlapec zaútočí na starého, bezectný na váženého. 6 Člověk uchopí svého bratra z otcovského domu a řekne: „Máš plášť, buď naším náčelníkem! Měj si tyto rozvaliny v moci.“ 7 On se však v onen den ohradí: „Nebudu ranhojičem, nemám doma ani chléb ani plášť. Nečiňte mě náčelníkem lidu!“ 8 Jeruzalém klopýtl a Judsko padlo; jejich jazyk a jejich skutky byly proti Hospodinu a do očí vzdorovali jeho slávě. 9 Nestoudnost jejich tváře proti nim svědčí, jako Sodoma svůj hřích vystavují a neskrývají. Běda jim, připravili si zlou odplatu. 10 Řekněte: „Spravedlivému bude dobře, bude jíst ovoce svých skutků.“ 11 Běda, zle bude svévolníku, tomu se dostane odplaty za to, co páchal. 12 A můj lid – pacholata jsou jeho poháněči a vládnou mu ženy. Můj lide, ti, kdo řídí tvé kroky, jsou svůdci a matou cestu tvého putování. 13 Hospodin se postavil, povede spor, stojí, aby vedl při s národy. 14 Hospodin zahajuje soud se staršími svého lidu a s velmoži jeho: „Spásali jste vinici, máte ve svých domech, oč jste obrali utištěného. 15 Jak to, že deptáte můj lid a drtíte tvář utištěných?“ je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.
— Pýcha dcer sijónských - Co napohled vypadá jako rozmařilost, má hlubší kořeny. Různým šperkům a ozdobám se přisuzovala i magická moc.
16 I řekl Hospodin: „Dcery sijónské se vypínají, chodí s pozdviženou šíjí, svůdně hledí, cupitavě chodí, na nohou jim chřestí nákotníky.“ 17 Panovník proto zachvátí témě dcer sijónských prašivinou, Hospodin obnaží jejich spánky. 18 V onen den odejme Panovník okrasné nákotníky, náčelky a půlměsíčky,19 náušnice, náramky a závojíčky,20 čelenky a řetízky, stužky, talismany a amulety,21 prsteny a nosní kroužky,22 slavnostní roucha a přehozy, šátky a váčky,23 zrcátka i košilky, turbany a řízy.
— Úděl vdov - Až padnou muži v boji, bude úděl vdov truchlivý a potupný.
24 A stane se, že bude namísto balzámu hnis a místo pásu smyčka, místo pracných účesů lysina, místo skvostného roucha žíněný pás a vypálené znamení na místě krásy. 25 Tvoji muži, Sijóne, padnou mečem a bohatýři v boji. 26 Rmoutit se a truchlit budou brány Sijónu; o vše připravený bude sedět na zemi.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.