Epheser 4 | Bible Kralická

1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,

2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,

3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.

4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.

5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,

6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.

7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.

8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.

9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?

10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.

11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,

12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,

13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,

14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;

15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,

16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.

17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,

18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.

19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.

20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,

21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,

22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,

23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,

24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.

25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.

26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.

27 Nedávejte místa ďáblu.

28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.

29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.

30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.

31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,

32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Skutečnost nového života

1 Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,

2 dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce

3 a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.

4 Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;

5 jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,

6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.

7 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.

8 Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘

9 Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem?

10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest.

11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele,

12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla,

13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.

14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.

15 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava,

16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.

17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ.

18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce.

19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.

20 Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili –

21 pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši.

22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,

23 obnovte se duchovním smýšlením,

24 oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.

— Znaky nového života: láska

25 Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla.

26 ‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce

27 a nedopřejte místa ďáblu.

28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.

29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.

30 A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.

31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;

32 buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

© 2001 Česká biblická společnost