Psalm 94 | Bible Kralická

1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.

2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?

5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?

6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,

7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?

9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?

10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.

12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,

15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.

16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?

17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.

20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,

21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?

22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.

Public Domain

Český ekumenický překlad

BOŽE MSTITELI, HOSPODINE

1 Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se!

2 Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným.

3 Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat?

4 Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností

5 a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému,

6 vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí.

7 Říkají: „Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne.“

8 Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy?

9 Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko?

10 Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět?

11 Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek.

12 Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ:

13 Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku.

14 Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí.

15 Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce.

16 Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností?

17 Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha.

18 Řeknu-li: „Už ujíždí mi noha,“ podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.

19 Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.

20 Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí?

21 Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole.

22 Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála.

23 Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!

© 2001 Česká biblická společnost