Psalm 36 | Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.

2 Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

3 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

4 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

5 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

6 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

7 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

8 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

9 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

10 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

11 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

12 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ]

Public Domain

Český ekumenický překlad

TAK ZNÍ VZPURNÝ VÝROK SVÉVOLNÍKA

1 Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův.

2 Tak zní vzpurný výrok svévolníka: „Nemám v srdci místo pro strach z Boha.“ A to do očí mu říká.

3 Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti.

4 Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře.

5 Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého.

6 Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků.

7 Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine.

8 Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.

9 Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš.

10 U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.

11 Uchovej své milosrdenství těm, kdo tě znají, a svou spravedlnost těm, kdo mají přímé srdce.

12 Kéž na mě nevtrhne zpupná noha, ruka svévolných kéž ze mne neučiní štvance!

13 Ano, pachatelé ničemností padli, jsou sraženi, nejsou schopni povstat.

© 2001 Česká biblická společnost