Psalm 147 | Bible Kralická

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.

Public Domain

Český ekumenický překlad

JE TAK DOBRÉ BOHU NAŠEMU PĚT ŽALMY

1 Haleluja. Je tak dobré Bohu našemu pět žalmy, rozkošná a líbezná je chvála.

2 Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozehnané z Izraele,

3 uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.

4 On určuje počet hvězd, on každou vyvolává jménem.

5 Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho myšlení obsáhnout nelze.

6 Hospodin se ujímá pokorných, svévolníky snižuje až k zemi.

7 Pějte Hospodinu píseň díků, zpívejte našemu Bohu žalmy při citeře,

8 tomu, který zahaluje nebe mračny, který připravuje zemi deště, který dává na horách růst trávě,

9 tomu, který zvířatům potravu dává, i krkavčím mláďatům, když křičí.

10 Netěší ho síla koně, nemá zalíbení v svalech muže.

11 Hospodin má zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milosrdenství.

12 Jeruzaléme, chval zpěvem Hospodina, chval, Sijóne, svého Boha!

13 On upevnil závory v tvých branách, požehnal tvým synům v tobě.

14 Na tvém území ti zjednal pokoj, bělí pšeničnou tě sytí.

15 Na zem vysílá svůj výrok, rychle běží jeho slovo.

16 Dává sníh jak vlnu, sype jíní jako popel.

17 Rozhazuje kroupy jako sousta chleba, kdo odolá jeho mrazu?

18 Sešle slovo své a taje, káže vát větru a plynou vody.

19 Oznámil své slovo Jákobovi, nařízení svá a soudy Izraeli.

20 Tak žádnému z pronárodů neučinil, jeho soudy nepoznaly. Haleluja.

© 2001 Česká biblická společnost