Psalm 142 | Bible Kralická

1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.

2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

3 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

4 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

5 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

6 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

7 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já. [ (Psalms 142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš. ]

Public Domain

Český ekumenický překlad

VOLÁM K HOSPODINU, ÚPÍM

1 Poučující, Davidův. Modlitba, když byl v jeskyni.

2 Volám k Hospodinu, úpím, volám k Hospodinu, prosím,

3 před ním vylévám své lkání, o svém soužení mu vypovídám.

4 Jsem na duchu skleslý, ale ty znáš moji stezku! Na cestě, jíž kráčím, osidlo mi nastražili.

5 Pohleď napravo a uzříš: není tu nikoho, kdo by se ke mně znal, nemám kam utéci, není tu, kdo by měl o mě péči.

6 Úpím k tobě, Hospodine, pravím: Tys mé útočiště, tys můj podíl v zemi živých!

7 Věnuj pozornost mému bědování, jsem zcela vyčerpán. Vysvoboď mě od pronásledovatelů, jsou zdatnější než já.

8 Vyveď mě ze žaláře, abych vzdával chválu tvému jménu. Obstoupí mě spravedliví, ty se mě zastaneš.

© 2001 Česká biblická společnost