Psalm 107 | Bible Kralická

1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

Public Domain

Český ekumenický překlad

Pátá kniha žalmů - CHVÁLU VZDEJTE HOSPODINU, PROTOŽE JE DOBRÝ

1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!

2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni, ti, které vykoupil z rukou protivníka,

3 které shromáždil ze všech zemí, od východu, od západu, severu i moře.

4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli.

5 Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí.

6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně:

7 sám je vedl přímou cestou, aby došli k městu jeho sídla.

8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:

9 dosyta dal najíst lačným, hladovým dal plno dobrých věcí.

10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení,

11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek Nejvyššího.

12 Trápením pokořil jejich srdce, klesali, a nikde žádná pomoc.

13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:

14 vyvedl je z temnot šeré smrti, sám zpřetrhal jejich pouta.

15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:

16 rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil.

17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni.

18 Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti.

19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:

20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy.

21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,

22 ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.

23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách,

24 spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině.

25 Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití.

26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu.

27 V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích.

28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně:

29 utišil tu bouři, ztichlo vlnobití.

30 Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.

31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,

32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí!

33 Řeky mění v poušť a vodní zřídla v suchopáry,

34 v solné pláně žírnou zemi pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.

35 Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla.

36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží.

37 Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou.

38 Žehnal jim a velmi se rozrostli, ani dobytka jim neubylo.

39 Jich však ubývalo, ohýbali se pod tíhou zla a strastí,

40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata, zavedl do bezcestných pustot.

41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi lidu rozmnožil jak ovce.

42 Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.

43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!

© 2001 Česká biblická společnost