Römer 12 | Bible Kralická

1 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.

2 A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

3 Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.

4 Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,

5 Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.

6 Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;

7 Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.

8 Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.

9 Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.

10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,

11 V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,

12 Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,

13 V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.

14 Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.

15 Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.

16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.

17 Nebuďte opatrní sami u sebe. Žádnému zlého za zlé neodplacujte, opatrujíce dobré přede všemi lidmi,

18 Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,

19 Ne sami sebe mstíce, nejmilejší, ale dejte místo hněvu; nebo psáno jest: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán.

20 A protož lační-li nepřítel tvůj, nakrm jej, a žízní-li, dej mu píti. Nebo to učině, uhlí řeřavé shrneš na hlavu jeho.

21 Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Služba Bohu v denním životě

1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.

2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

3 Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.

4 Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,

5 tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.

6 Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou.

7 Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí.

8 Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.

9 Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.

10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.

11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.

12 Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.

13 Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.

14 Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro, a ne zlo.

15 Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.

16 Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.

17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.

18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.

19 Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘

20 Ale také: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘

21 Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

© 2001 Česká biblická společnost