Weisheit 7 | Bible, překlad 21. století

Šalomounova cesta k Moudrosti

1 I já jsem jen smrtelník tak jako všichni, potomek prvního člověka z hlíny. V matčině lůně jsem byl zformován v tělo, 2 po deset měsíců* jsem houstl v krvi z mužského semene a rozkoše milostného spojení. 3 Když jsem se narodil, vdechl běžný vzduch, na stejnou zemi jsem dopadl. Nejdříve jsem jako všichni spustil křik, 4 pak mě odchovali v plenkách se vší starostí. 5 Žádný z králů přece neměl jiný počátek žití: 6 všichni přicházejí stejně a stejně i odcházejí. 7 Proto jsem se modlil a byl mi dán rozum, vzýval jsem Boha a dostal ducha Moudrosti. 8 Cenil jsem si jí nad žezla a trůny a bohatství jsem proti ní pokládal za nic. 9 Nepřirovnal bych k ní ani žádný drahokam – vždyť všechno zlato je před ní jak trocha písku a stříbro se vedle ní podobá blátu. 10 Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, dal jsem jí přednost i před světlem, neboť její záře nehasne. 11 Spolu s ní se mi dostalo všeho dobrodiní, z jejích rukou jsem přijal nezměrné bohatství. 12 Radoval jsem se, že Moudrost vévodí všemu, nevěděl jsem však, že to vše od ní pochází. 13 Beze lsti jsem se jí učil, nezištně ji předávám, její bohatství neskrývám. 14 Ona je pro lidi nevyčerpatelným pokladem a kdo ji získají, navážou přátelství s Bohem – dary poučení je totiž k němu dovedou.

Bůh dárcem poznání

15 Kéž mi Bůh dá, abych mluvil rozvážně a uvažoval přiměřeně darům, jichž se mi dostalo, neboť on je vůdcem Moudrosti i správcem mudrců. 16 My i naše slova jsme přece v jeho ruce, též všechna rozumnost i zručnost v řemeslech. 17 On mi dal pravé poznání skutečnosti, abych znal řád světa i působení živlů: 18 počátek, konec i prostředek časů střídání slunovratů a změny ročních dob, 19 koloběh roků a postavení hvězd; 20 povahu živočichů a pudy šelem, sílu duchů* i lidské myšlenky, rozmanitost bylin i působení kořínků. 21 Poznal jsem vše, co je zjevné i skryté, neboť mne vyučila Moudrost, ta tvůrkyně všeho.

Božská podstata Moudrosti

22 Neboť v ní je duch rozumný a svatý, jedinečný, mnohotvárný a jemný, hbitý, čirý a neposkvrněný, jasný, odolný, dobrotivý a pronikavý, 23 nespoutaný, dobročinný a lidumilný, pevný, neochvějný a bezstarostný, všemocný a vševidoucí, prostupující všechny duchy rozumné, čisté a velejemné. 24 Moudrost je hbitější než nejhbitější pohyb; vše proniká a prostupuje svou čistotou. 25 Je výdechem Boží moci a ryzím výtryskem slávy Všemohoucího – proto se do ní nevmísí nic poskvrněného. 26 Je odleskem věčného světla, čistým zrcadlem Božího působení a obrazem jeho dobroty. 27 Je sama jediná, ale může všechno, zůstává sama v sobě, ale vše obnovuje, po všechna pokolení vchází do svatých duší a činí z nich Boží přátele a proroky. 28 Neboť Bůh nikoho nemiluje víc než toho, kdo žije s Moudrostí. 29 Ona je nad slunce krásnější, překonává všechna souhvězdí – i ve srovnání s denním světlem vítězí! 30 Den totiž musí noci ustoupit, Moudrost však nepodlehne zlu.