Weisheit 17 | Bible, překlad 21. století

Weisheit 17 | Bible, překlad 21. století

Egypťany děsí rána tmy

1 Veliké jsou tvé soudy, Hospodine, a těžko vysvětlitelné; nepoučené duše proto zbloudily. 2 Bezbožníci si mysleli, že mají svatý národ v hrsti, sami však byli vězni temnot a zajatci dlouhé noci,* leželi zamčeni pod svými střechami, vypovězeni od věčné prozřetelnosti. 3 Domnívali se, že jsou se svými tajnými hříchy skryti pod temnou rouškou zapomnění, byli však rozehnáni v strašném zděšení a lekali se přeludů. 4 Ani nejskrytější úkryt je před strachem nechránil, ozývaly se kolem nich děsivé zvuky a objevovaly se temné přízraky se zachmuřenou tváří. 5 Sebesilnější oheň nestačil, aby jim dal světlo, ani zářící pochodně hvězd nedokázaly prozářit onu hroznou noc. 6 Svítil jim jen děsuplný samovznícený oheň a oni v té hrůze pokládali to, co viděli, za ještě horší než to, co vidět nemohli. 7 Jejich kouzelnické čáry byly bezmocné a namyšlený rozum zůstal zahanben. 8 Neboť ty, kdo slibovali, že vypudí obavy a neklid z ochořelých duší, samotné ochromil směšný strach. 9 I když je neděsilo nic hrozného, tolik se lekali lezoucí havěti a hadího syčení, 10 že umírali hrůzou a neodvážili se ani hledět do vzduchu, před kterým nelze nikam uniknout. 11 Špatnost je totiž zbabělá a odsuzuje sama sebe; tíživým svědomím si stále přidělává potíže. 12 Strach přece není nic než odmítnutí pomoci, kterou rozum nabízí. 13 Jak v lidském nitru slábne očekávání, tak roste mučivý strach z neznámé příčiny. 14 Oni však spali všichni stejným spánkem v noci, jež byla jinak zcela bezmocná, neboť vzešla z nitra bezmocného pekla. 15 Tu je stíhaly obludné přízraky, tu zas byli ochromeni malomyslností, přepadeni náhlým a nečekaným zděšením. 16 A tak se každý z nich zhroutil tam, kde byl, a byl uvězněn v neuzamčeném žaláři. 17 Ať to byl rolník, pastevec nebo dělník pachtící se v pustině, každý byl dostižen neodvratitelným osudem, spoután v temnotě tímtéž řetězem. 18 Šum větru i libý zpěv ptáků v hustém větvoví, spád mohutného proudu vody 19 či hrubý rachot padajícího kamení, nevídaný běh hopsavé zvěře, ryk nejdravějších šelem či ozvěna v horských jeskyních – to vše je ochromovalo strachem. 20 Celý svět byl ozařován zářivým světlem a setrvával v nerušeném díle, 21 jen nad nimi se prostírala tíživá noc, obraz temnoty, jež je měla pohltit – oni však sami sebe tížili ještě víc!