Weisheit 13 | Bible, překlad 21. století

Bláhovost uctívání přírody

1 Všichni, kdo Boha neznali, byli od přírody bláhoví; z viditelných dobrodiní nedovedli poznat Toho, který je, a při pohledu na díla, která vytvořil, nerozpoznali umělce. 2 Za bohy, kteří vládnou světu, pak považovali oheň, vítr či letmý vzduch, hvězdnou oblohu, dravou vodu či světla na nebi. 3 Jestliže je, okouzleni tou krásou, lidé pokládali za bohy, pak ať pochopí, jak moc Pán všechny ty věci předčí – vždyť je sám stvořil: on je Původce té krásy! 4 Jestliže je ohromilo jejich mocné působení, ať z toho poznají, oč mocnější je Ten, kdo je utvořil. 5 Vždyť na vznešenosti stvoření a jeho kráse lze úsudkem vidět jeho Původce. 6 Tito lidé však zaslouží jen malé pokárání, vždyť možná jen zbloudili přitom, jak hledají Boha a touží jej najít. 7 Zabývají se jeho díly a při svém bádání spoléhají na zrak – na všechnu tu krásu, co je k vidění. 8 Ani oni se ale nemohou vymluvit; 9 jestliže totiž získali tolik znalostí, aby probádali celý svět, proč nemohli svého Pána najít rychleji?*

Bláhovost uctívání model

10 Ubožáci vkládající naději do mrtvých věcí a dílo lidských rukou považují za bohy: zlato, stříbro a uměleckou tvorbu, obrazy živých tvorů či bezcenný kámen otesaný dávnou rukou. 11 Nějaký drvoštěp pokácí vhodný strom, pilně z něj oškrábe všechnu kůru, vhodně ho opracuje a vyrobí něco užitečného pro denní potřebu. 12 Odštěpky z té práce si pak zatopí a připraví si pokrm, jímž se nasytí. 13 Jen odpad, který už je úplně na nic – nějaký zkroucený a sukovitý kus – vezme a začne jej ořezávat pro zábavu, zručně ho tvaruje, aby zahnal nudu, až vytvoří lidskou podobu 14 nebo vyobrazí nějakou sprostou zvěř. Pak to natře hlinkou, povrch zbarví červeně, každou skvrnu na tom zamaže, 15 zhotoví tomu náležitý příbytek, postaví to ke zdi a ukotví železem. 16 Postará se, aby to nespadlo, protože ví, že si to nepomůže samo – vždyť je to jen soška, co potřebuje pomoc! 17 Pak se k tomu modlí za majetek, za ženu i za děti – nestydí se mluvit k věci bez duše! 18 O zdraví prosí chabý předmět, o život žádá mrtvou věc, o přispění snažně prosí věc úplně neschopnou, o radu na cestě žádá to, co neudělá ani krok, 19 o zdar, výdělek a fortel v ruce žadoní u věci, která sama rukou nepohne.*