5.Mose 33 | Bible, překlad 21. století

Mojžíšova závěť

1 Toto je požehnání, které Boží muž Mojžíš před svou smrtí udělil synům Izraele. 2 Řekl: „Hospodin přišel ze Sinaje, ze Seíru, jako když slunce vychází, tak jim z pohoří Paran zazářil. S nesčíslnými tisíci kráčel od Kádeše, oheň Zákona vzešel z jeho pravice. 3 Ó, jak miluješ lidi! Všechny své svaté v ruce máš. Oni se k tvým nohám přivinuli, aby přijímali slova tvá – 4 Zákon, jenž Mojžíš vydal nám, dědictví shromáždění Jákobova. 5 Ješurunovi* stal se králem, vůdcové lidu když sešli se společně s kmeny Izraele. 6 Ruben ať žije, ať nikdy nevymře, ač jeho mužů jen hrstka je!“ 7 O Judovi řekl: „Vyslýchej, Hospodine, hlas Judův, k jeho lidu jej zpět přiváděj. Když bojuje svou vlastní rukou, proti nepřátelům mu pomáhej.“ 8 O Levim řekl: „Kéž tvé urim a tumim,* Hospodine, připadne muži tobě věrnému! Zkusils jej onou zkouškou v Masse, přel ses s ním u vod sváru v Meribě. 9 O otci i matce řekl: ‚Nehledím na ně!‘ Na vlastní bratry nebral zřetel a ke svým dětem neznal se.* Ano, tvé slovo zachovali, tvou smlouvu budou střežit levité. 10 Jákoba budou tvým pravidlům učit a Zákonu tvému Izrael. Kadidlo před tebe budou klást, zápaly přinášet ti na oltář. 11 Požehnej, Hospodine, jeho síle, v díle jeho rukou zalíbení měj. Jeho protivníky udeř do slabin, aby jeho nepřátelé už nikdy nevstali!“ 12 O Benjamínovi řekl: „Hospodinův miláček to je – kéž zůstává u něj v bezpečí! On jej ochraňuje každý den, vždyť odpočívá v jeho náručí.“ 13 O Josefovi řekl: „Jeho zemi ať žehná Hospodin nejlepší rosou z nebe nahoře, prameny sahajícími dolů do hloubky, 14 nejlepšími dary slunce, nejlepší úrodou všech měsíců, 15 největší chloubou hor odvěkých, nejlepšími dary věčných pahorků, 16 nejlepším ze země a její plnosti! Přízeň Toho, jenž přebývá v keři,* na hlavě Josefově nechť spočine, na temeni vyvoleného z bratří! 17 Jak prvorozenému býku čest mu náleží, jeho rohy jsou rohy buvolí; národy ze všech zemských končin on těmi rohy porazí. Takové ať jsou desetitisíce Efraimovy, takové tisíce Manasesovy!“ 18 O Zabulonovi řekl: „Raduj se, Zabulone, kdykoli vycházíš, a ty, Isachare, v stanech svých! 19 Na horu svolají různé národy, tam budou přinášet pravé oběti. Budou sytit z mořského bohatství, z pokladů v písku ukrytých.“ 20 O Gádovi řekl: „Požehnán buď Ten, jenž Gáda rozšiřuje! Gád uložil se jako lvice, s ramenem i hlavu utrhne! 21 To nejlepší si nechal pro sebe, díl, jenž je velitelům vyhrazen. V čele lidu totiž směle šel a Hospodinovu spravedlnost prováděl, jeho rozhodnutí pro celý Izrael.“ 22 O Danovi řekl: „Dan je mladý lev, z Bášanu vyskakuje!“ 23 O Neftalímovi řekl: „Přízní jsi nasycen, Neftalíme, požehnání Hospodinova jsi pln, jezero i s jižní stranou opanuj!“ 24 O Ašerovi řekl: „Nad jiné syny požehnán je Ašer, mezi bratry ať je oblíben, své nohy ať smáčí olejem! 25 Z železa a bronzu ať jsou tvé závory, po všechny své dny žij v bezpečí. 26 Nikdo není jako Bůh, Ješurune!* Na pomoc tobě spěchá nebem, brázdí oblaka ve slávě své! 27 Odvěký Bůh je tvým útočištěm, věčné náručí tě podepře. Tvé nepřátele před tebou žene a říká: ‚Vyhlaď je!‘* 28 Izrael proto bydlí v bezpečí, Jákobův příbytek* nikdo neruší v zemi obilí a vína, kde z nebe padá rosa. 29 Jak jsi, Izraeli, blažený! Kdo je ti podobný, lide, jejž Hospodin zachránil! On je štítem tvé ochrany a mečem tvého vítězství. Ať se tví nepřátelé před tebou krčí a ty ať jim šlapeš po šíji!“