1Moudrost si vystavěla dům, sedm tesaných sloupů vztyčila.2Dobytče porazila, víno nalila, už také prostřela svůj stůl.3Děvečky vyslala a volá na městských výšinách:4„Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Ty, kterým chybí rozum, vyzývá:5„Pojďte a jezte na mých hodech, popijte víno, jež jsem nalila.6Opusťte hloupost a konečně žijte, cestou rozumnosti se vydejte!“7Kdo poučuje drzouna, říká si o urážku, kdo kárá darebáka, přijde k úrazu.8Nekárej drzouna – jen by tě nenáviděl; pokárej moudrého – bude tě milovat.9Poděl se s moudrým a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a bude znalejší.10Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost.11Takto* se tvé dny rozmnoží, léta života ti přibudou.12Jsi-li moudrý, moudrost vyplatí se ti, jsi-li drzoun, sám na to doplatíš.13Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic.14U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách.15Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí:16„Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá:17„Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“18Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.