Psalm 10 | Bible, překlad 21. století
1Proč jsi, Hospodine, tak vzdálený?* Proč se ukrýváš v dobách soužení?2Ničemové ve své pýše honí chudáky, vymýšlejí úklady, aby je lapili!3Svým vlastním chtíčem se ničemové chlubí, chamtivce chválí, Hospodina snižují,4ve svojí pýše ho vůbec nehledají, Bůh nemá místo v jejich myšlení.5Na svých cestách mají stále jen úspěch, tvé zákony jsou jim vzdáleny, ze všech protivníků mají jen posměch,6v srdci si myslí: „Nic mě neohrozí, nikdy mě nepotká žádné neštěstí!“7Ústa jim plní kletby, lsti a výhrůžky, na jazyku mají zlo a trápení,8za humny číhají ve skrýších, aby nevinné zákeřně vraždili. Bezbranné lidi očima sledují,9jako lvi v houští v záloze číhají, číhají na chudáky, aby je lapili, už mají chudáka, chytli ho do pasti!10K zemi se hroutí chudák zdrcený, pod jejich mocí klesá bezbranný,11v srdci si myslí: „Bůh už zapomenul, skrývá svou tvář, nikdy nic nevidí.“12Povstaň, Hospodine, pozvedni ruku! Na utlačené se, Bože, rozpomeň!13Proč se má ničema rouhat Bohu, v srdci si myslet, že na to nepřijdeš?14Ty to však vidíš! Ty vnímáš trápení i žal, svou vlastní rukou abys potrestal! Na tebe samého bezbranný spoléhá, ty jsi pomocníkem sirotka!15Zpřerážej paže zlého darebáka, jeho zkaženost odhal, aby neobstál!16Hospodin kraluje na věčné časy, pohané z jeho země vymizí!17Hospodin vyslyší tužby ponížených – povzbudíš jejich srdce, ucho k nim nakloníš,18zjednáš soud sirotkům i všem utlačeným, pozemský člověk aby je neděsil!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.