Jesus Sirach 47 | Bible, překlad 21. století

Nátan a David

1 Po něm povstal Nátan, aby prorokoval v době Davidově.

2 Jako se z pokojné oběti odnímá tuk, tak se vyjímal David mezi syny Izraele.

3 Hrál si se lvy jako s kůzlaty a s medvědy jako s jehňaty.

4 Nezabil snad ještě v mládí obra a nesňal z lidu hanbu, když vymrštil kámen z praku a zarazil Goliášovu nadutost?

5 Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího, a ten dodal jeho pravici sílu, aby porazil mocného válečníka a povznesl moc svého lidu.

6 Proto ho oslavovali za vítězství nad desetitisíci,* kvůli Hospodinovu požehnání ho opěvovali a nasadili mu korunu slávy.

7 Vždyť rozdrtil nepřátele ze všech stran, vyhubil své protivníky Filištíny a navždy zdrtil jejich moc.

8 Při všem, co činil, chválil Svatého Nejvyššího oslavnými slovy. Celým srdcem zpíval žalmy z lásky ke svému Stvořiteli.

9 Postavil před oltář zpěváky, aby mu krásně zpívali.

10 Svátečním dnům dodal na kráse a dokonale uspořádal výroční slavnosti, aby ve svatyni zněla už od rána chvála Hospodinova svatého jména.

11 Hospodin smazal jeho hříchy* a navěky povznesl jeho moc. Uzavřel s ním smlouvu o království a dal mu trůn slávy v Izraeli.*

Šalomoun

12 Po něm nastoupil jeho moudrý syn, který žil díky otci v hojnosti.

13 Šalomoun kraloval v době pokoje a Bůh mu daroval mír ze všech stran, aby jeho jménu postavil chrám a připravil mu věčnou svatyni.

14 Jak jsi byl moudrý ve svém mládí – přetékals rozumem jako Nil!

15 Tvá duše obsáhla celou zemi a naplnils ji tajemnými výroky.

16 Tvá pověst pronikla až k vzdáleným ostrovům a svou mírumilovností sis získal oblibu.

17 Tvé písně, přísloví a výroky i tvé výklady obdivovaly všechny národy.

18 Ve jménu Hospodina Boha, který se nazývá Bohem Izraele, nahromadil jsi zlato jako cín a rozmnožil stříbro jak olovo.

19 Uléhal jsi však po bok ženám a stal ses otrokem svého těla.

20 Poskvrnil jsi svou slávu a znesvětil své potomstvo, takže jsi na své děti přivedl hněv a zármutek kvůli svému nerozumu:

21 říše se rozdělila na dvě a z Efraima vzniklo království rebelů.

22 Hospodin však neustane ve svém milosrdenství, žádné ze svých slov nezruší; nevyhladí potomky svého vyvoleného a nevyhubí pokolení toho, který jej miloval. Proto nechal Jákobovi pozůstatek lidu a Davidovi kořen, jenž vzešel z něj.*

Rechoboám a Jeroboám

23 Šalomoun spočinul u svých otců a zanechal nástupce ze svých potomků: největšího z hlupáků, Rechoboáma mdlého rozumu, který svým rozhodováním vyvolal vzpouru lidu.*

24 Jeroboám, syn Nebatův, svedl Izrael na scestí,* zavedl Efraima na cestu hříchu. Jejich hříchy narůstaly stále víc, až je Bůh vyhnal z jejich země.

25 Hnali se za kdejakou špatností, až je dostihl jejich trest.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

1 Po něm povstal Nátan, aby se stal prorokem za vlády Davidovy.

2 Jako se tuk odděluje od pokojné oběti, tak i David od synů Izraele.

3 Se lvy si hrál jako s kůzlaty a s medvědy jako s beránky.

4 Což ve svém mládí nezabil obra a nezbavil lid pohany, když napřáhl ruku s kamenem v praku a srazil pyšného Goliáše?

5 Vzýval totiž Hospodina, Nejvyššího, a ten dal jeho pravici sílu, aby zdolal onoho válečníka zkušeného v boji a vyvýšil roh svého lidu.

6 Tak ho oslavovali jako vítěze nad desetitisíci, vzdávali mu chválu, svolávali na něho Hospodinova požehnání, když byl ozdoben korunou slávy;

7 to všechno proto, že potřel nepřátele vůkol a rozdrtil nápor Pelištejců; srazil jejich roh, jak je tomu až do dnešního dne.

8 Při každém svém činu velebil Svatého, Nejvyššího, a oslavoval jej. Celým svým srdcem zpíval žalmy a miloval toho, kdo je jeho tvůrcem.

9 Ustanovil zpěváky při oltáři, aby z jejich úst zněly libé písně.

10 Svátkům dodal lesk a slavnostní chvíle vybavil dokonalou nádherou, aby bylo při nich oslavováno svaté jméno Boží a aby svatyně od časného rána zvučela chválou.

11 Hospodin prominul jeho hříchy a na věky vyvýšil jeho roh; obdařil ho královskou smlouvou a trůnem slávy v Izraeli.

12 Jeho nástupcem se stal syn rozumný, který díky svému otci žil v bezpečí.

13 Šalomoun kraloval v pokojných časech. Bůh mu dopřál klid zbraní na všech stranách, aby mohl vystavět dům jeho jménu a zbudovat svatyni trvající na věky.

14 „Jak jsi byl již ve svém mládí moudrý, jako řeka naplněn prozíravostí!

15 Tvá duše obsáhla celou zemi, naplnil jsi ji podobenstvími a jinotaji.

16 Daleko na ostrovy proniklo tvé jméno a byl jsi milován pro svůj pokoj.

17 Tvé písně, přísloví, podobenství a tvé odpovědi uváděly v úžas celý svět.

18 Ve jménu Hospodina, Boha, který se nazývá Bůh Izraele, nashromáždil jsi zlata jako cínu a stříbra sis opatřil tolik jako olova.

19 Měl jsi však slabost pro ženy a dovolil jsi jim, aby vládly tvým tělem.

20 Poskvrnil jsi tak svou slávu a způsobil úhonu svému potomstvu; přivolal jsi Boží hněv na své děti a zavinil, že bolestně truchlili nad tvou pošetilostí.“

21 Vladařství se rozdvojilo, z Efrajima vzešlo vzdorokrálovství.

22 Hospodin však nechtěl zanechat svého milosrdenství, nechtěl, aby zaniklo něco z jeho slov, nechtěl vyhladit potomky svého vyvoleného a zničit potomstvo toho, který ho miloval. Jákobovi nechal zbytek lidu, odnoži z Davidova kořene dal přežít.

23 Když Šalomoun ulehl ke svým otcům, zanechal po sobě ze svého potomstva vtělenou lidskou nedovtipnost, hlupáka Rechabeáma, který svým mdlým rozhodováním vyvolal odpor lidu.

24 Potom Jarobeám, syn Nebatův, svedl Izraele k hříchu a Efrajima zavedl na cestu hříšnosti. Jejich hříchy se natolik rozmnožily, že byli vyhnáni ze své země.

25 Vyhledávali kdejakou zvrácenost, až je stihl trest.

© 2001 Česká biblická společnost