Jesus Sirach 43 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad

Jesus Sirach 43 | Bible, překlad 21. století

Nebeské úkazy

1 Chlouba výšin je jasná obloha – jak slavná podívaná jsou nebesa! 2 Slunce, když vychází, už za úsvitu hlásá: dílo Nejvyššího, podivuhodná krása! 3 V poledne vysušuje celý kraj – kdo jeho žáru odolá? 4 Člověk rozdmýchává pec, aby ji rozžhavil, slunce však rozpaluje kopce třikrát víc. Jeho ohnivým dechem se vzduch tetelí, zář jeho paprsků oslepuje oči. 5 Veliký je Hospodin, který stvořil slunce, a to na jeho povel spěchá po své dráze. 6 Měsíc je všude v pravou chvíli, ukazuje čas, je věčným znamením.* 7 Měsíc vyznačuje doby pravidelných slavností:* když dospěje k úplňku, ubývá jeho svit, 8 a než uplyne „měsíc“ (to proto se tak jmenuje), zas podivuhodně doroste. Jako korouhev vojsku vysoko nahoře září na klenbě nebeské. 9 Hvězdy svou slávou krášlí nebesa, ozdobně září na Hospodinových výšinách. 10 Na povel Svatého se staví na místa, nikdy neochabují, když drží stráž. 11 Pohleď na duhu a jejího Stvořitele chval – jak nesmírně krásný je její jas! 12 Obloukem své slávy objímá nebesa – Nejvyšší ji napjal vlastníma rukama!

Divy přírody

13 Na jeho rozkaz padá sníh, jeho rozhodnutím blesky šlehají. 14 Když se otevřou dveře jeho pokladnic, mraky se odtud jak ptáci rozletí. 15 Svou velikou mocí hromadí mraky a ty pak rozbíjí v lední tříšť. 16 a když se ukáže, chvějí se hory. Na jeho přání se zvedá jižní vítr, 17 Hlas jeho hromu otřásá zemí, stejně i vichřice a prudký severák.* 18 Sněhové vločky sype jak třepetavé ptáčky, jako když se snášejí hejna kobylek; bělostně září, až oči přecházejí, nad jejich chumelením se tají dech! 19 Jinovatkou jako by solil zem, její střípky se ježí v námraze. 20 Studený severák zaduje a na vodě ztvrdne led – rozprostře se po každé hladině a pokryje vodu krunýřem. 21 Polyká hory a rozpaluje pouště, svým žárem hubí všechnu zeleň. 22 Potom zas mlha vše rychle uzdraví a rosa po vedru přinese osvěžení. 23 Hospodin svou myšlenkou zkrotil mořské hlubiny a zasadil v nich ostrovy. 24 Lodníci vyprávějí o nebezpečích na moři a my jen žasneme nad jejich zprávami: 25 Jsou tam zvláštní a divná stvoření, rozmanití živočichové a mořské obludy. 26 Díky Bohu jeho posel k cíli dorazí, díky jeho slovu vše drží pospolu.

On je všechno

27 Dalo by se toho ještě říci mnoho, a stejně by to nestačilo, závěrem zbývá říci jen: On je všechno! 28 Kde najdeme sílu, jak ho oslavit? On přesahuje vše, co učinil! 29 Hrozný je Hospodin a nesmírně veliký, jeho moc budí zděšení. 30 Oslavujte Hospodina, vyvyšujte jej, jak umíte, on to vše ale stejně přesáhne. Vyvyšujte ho bez ustání ze všech sil, stejně to ale nestačí. 31 Kdo ho kdy viděl, aby jej vylíčil?* Kdo ho umí velebit, jak náleží? 32 Ještě je mnoho tajemství a větších než tato, vždyť z jeho díla jsme zahlédli jen málo. 33 Hospodin stvořil všechno a zbožným daroval moudrost.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad
1 Chloubou výšin je čistá obloha, pohled na nebe je slavná podívaná. 2 Slunce, jak se ukáže, vyhlašuje už při rozbřesku, jakým podivuhodným nástrojem je toto dílo Nejvyššího. 3 O polednách vypražuje krajinu, kdo obstojí před jeho žárem? 4 Při pracích vyžadujících žár se rozdmýchává pec, slunce však je trojnásob žhavější, když rozpaluje hory. Vydechuje ohnivý žár, paprsky, které vyzařuje, oslepují oči. 5 Velký je Hospodin, který je učinil, podle jeho slov pospíchá svou cestou. 6 Také měsíc vždy v pravou chvíli určuje časy a je věčným znamením. 7 Měsíc je znamením, pomocí něhož se stanoví svátky, od úplňku se zmenšuje, až docela zmizí. 8 Jeho jménem je nazván i úsek času: měsíc. Podivuhodně roste a mění se, jako maják pro zástupy na výšině září na nebeské klenbě. 9 Krásou nebe je nádhera hvězd, skvost třpytící se na výsostech Hospodinových. 10 Podle slov Svatého, podle jeho příkazu budou věčně stát, na svých stanovištích se nikdy neunaví. 11 Pohlédni na duhu a dobrořeč tomu, kdo ji vytvořil, je neobyčejně krásná ve svém lesku. 12 Obepíná nebe v nádherném oblouku, ruce Nejvyššího ji napjaly. 13 Z jeho rozkazu se rozpoutá sněhová metelice, sesílá rychlé blesky svého soudu. 14 Proto se otevírají nebeské sklady a mraky z nich vylétají jako ptáci. 15 Svou velkou mocí nakupí mraky, které se pak tříští v oblázky krupobití. 16 Když se ukáže, třesou se hory, podle jeho vůle vane jižní vítr. 17 Svým hromobitím krotí zemi, též bouřlivým severákem a větrnou smrští. 18 Jako když se ptáci slétají k zemi, sype vločky sněhu, a ty usedají, jako by se snášela hejna kobylek. Jeho krásnou bělostí je oslněno oko a srdce žasne nad jeho přívalem. 19 Zemi posypává jíním jako solí, to když zmrzne, je jak hroty jehel. 20 Zavane chladný severní vítr a na vodě se utvoří led. Objeví se všude, kde se drží voda, a přikryje ji jako pancířem. 21 Stráví hory, sežehne poušť, zelené osení zničí jako oheň. 22 Rychlým lékem, který vše zahojí, je mlha: padne rosa a po vedru přinese osvěžení. 23 Mocí svého rozhodnutí zkrotil Bůh propastnou tůni a zasadil do ní ostrovy. 24 Mořeplavci vypravují o moři a jeho nebezpečích, k ohromení všech, kdo to na vlastní uši slyší. 25 Žijí tam neuvěřitelní a podivní tvorové, nejrůznější druhy živočichů a obrovští vodní netvoři. 26 Jen s Boží pomocí dopluje k cíli ten, koho on poslal, jen jeho slovem to všechno tvoří řád. 27 Mnohé by se ještě dalo povědět, a přesto bychom nedošli ke konci. Souhrnně řečeno: To vše je on. 28 Kde najdeme sílu, abychom ho oslavovali? Vždyť on je větší než všechna jeho díla. 29 Hospodin budí bázeň, je převeliký, jeho moc je podivuhodná. 30 Vy, kteří oslavujete Hospodina, vyvyšujte ho, jak jen to dovedete, on bude i tak větší než všechna slova chvály. Vy, kdo mu provoláváte slávu, přidejte na síle a neumdlévejte, vždyť v tom stejně neuděláte dost. 31 Kdo ho viděl, aby o něm mohl vyprávět? Kdo ho bude velebit takového, jaký doopravdy je? 32 Mnohá tajemství jsou ještě větší než tato, neboť jsme spatřili dosud málo z jeho skutků. 33 Hospodin je tvůrcem všeho a zbožným dal moudrost.